Restaurátorský průzkum sochy

Na vrcholku kopule muzea je na osmi volutách stupňovitý, kruhový sokl, zdobený florálními motivy, na němž stojí socha Genia. Okřídlená, ženská figura s vlající drapérií. Ve vztyčené pravé ruce drží pochodeň a v pokrčené levé ruce drží pozlacenou ratolest.
Za druhé světové války byla kopule muzea poškozena indian hair extensions bombardováním a teprve v roce 1984 byla provedena rekonstrukce poškozené kopule muzea a socha Genia byla vrácena zpět na své místo. Z této doby nemáme k dispozici jakoukoliv dokumentaci.

Průzkum byl proveden dne 12. 9. 2011. Při příležitosti osazování kopií soch Pegasů na budovu, byla socha Genia demontována z vrcholku kopule a snesena na zem. S ohledem na to, že nebylo postaveno lešení na kopuli, byla socha demontována tak, že po vyvázání na jeřáb byl pod levou patou sochy přeříznut hlavní nosník.

Socha je vytepána z měděného plechu o síle cca 1,6 mm. Jednotlivé vytepané díly jsou pospojovány letováním na tvrdo pravděpodobně lotem (směsi stříbra a mosazi). Před letováním, byly k sobě jednotlivé díly „sešity“ měděným drátem, což je viditelné na tečkách kolem spojů. Některé spoje jsou již popraskané. Socha je sesazená v pase ze dvou hlavních částí, které jsou sletovány do celu. Tento hlavní spoj je poškozený. Dřívější opravy byly na soše prováděny nýtováním (i s pomocí tzv. trhacích nýtů), nebo svářením. Socha sama o sobě, má dostatečnou tvarovou tuhost, danou silou materiálu a zpracováním. Přesto má v sobě pomocné, ocelové nosné konstrukce pro křídla, ruce a hlavní kotevní nosník sochy. V tuto chvíli nedokážu říci, zda se jedná o původní konstrukční prvky, nebo nově vložené v 80. letech 20. století. Konstrukční prvky jsou značně zkorodované, nicméně vzhledem k síle použitých profilů plní svou funkci. V horším korozním stavu je použitý spojovací materiál. Ocelové šrouby jsou zkorodované a použité mosazné popraskané. To bylo příčinou „uvolněných“ křídel, která při svém rozpětí 180 cm mají značnou plochu a síla větru ve výšce kopule je značná. Povrch měděného pláště je tvořen běžnými korozními produkty mědi (brochantit, antlerit) a odpovídá dlouhodobé expozici v exteriéru. Zjednodušeně řečeno, z čelního podhledu je socha černo-hnědá a ze zadního nadhledu světle zelená.

Restaurátorský záměr:
 
1. Transport, částečná demontáž a průzkum na dílně, dokumentace stavu
2. Zpracování „Rozšířeného restaurátorského průzkumu a záměru“ a jeho konzultace na 1. kontrolním dnu za účasti investora a památkového dozoru.
3. Očištění povrchu měděného pláště a jeho fixace včelím voskem, která částečně zabrání porušení dochované vrstvy korozních produktů v průběhu dalších prací a manipulace se sochou.
4. Opravy mechanicky poškozených částí měděného pláště podložením tvarovaným měděným plechem a nýtováním. Dochované dřívější opravy budou ponechány, například sváry na nohách.
5. Pozlacení atributů.
6. Restaurování stávající konstrukce sochy. Otryskání jemným abrazivem a opatření konstrukce vhodným nátěrovým systémem. Drobné konstrukční úpravy, výměna spojovacího materiálu za korozivzdorný. Eliminace makročlánku indian remy hair weave Cu-Fe buďto tradiční technologií s použitím olověných podložek, nebo teflonovou páskou a tmelem.
7. Částečná demontáž měděného soklu na střeše a její opětné uzavření.
8. Úprava kotevních prvků sochy.
9. Transport a montáž sochy na kopuli.