Home Probíhající realizace Velká stříbrná monstrance z Chebu

Velká stříbrná monstrance z Chebu

 

Restaurování gotické monstrance z Chebu


Předmět restaurování: velká, stříbrná, gotická monstrance z kostela sv. Mikuláše a Alžběty v Chebu
ÚSKMP: 64208/34-3060
Datace: 1390 - 1410 (Helena Zápalková)
Lokalizace: Cheb
Materiál: stříbro, sklo
Technologie zpracování: Tepání, odlévání, rytí, ciselování, zlacení
Rozměry:  výška 108,5 cm, šířka 24 cm, hmotnost 7.2 kg
Značení: na okraji nohy jsou přepuncovací značky

Stav před restaurováním.

Repuncovací značky z let 1806 a 1809.

Základní rozměry.



Uměleckohistorický popis: 

Velká procesní monstrance z kostela sv. Mikuláše a sv. Alžběty v Chebu představuje typ gotického věžového ostensoria, připomínající příčný řez chrámovým prostorem. Noha s širokou podstavou šestilaločného půdorysu přechází v šestiboký dřík se třemi architektonickými nody a vynáší širokou korunu monstrance s válcovou eucharistickou schránkou, ukončenou věžovým nástavcem a oboustrannou plastikou ukřižovaného Krista ve vrcholu vysoké stříšky. Opěrný systém po stranách schránky je rozšířen přidáním dalších dvou bočních polí, které umožnily rozšíření sochařské výzdoby koruny monstrance. Vedle andělů světlonošů jsou zde pod baldachýny osazeny plastiky patronů chrámu – sv. Mikuláše a sv. Alžběty (která může být identifikována se sv. Otýlií). Další, drobnější figury jsou umístěny na největším, centrálním nodu, tvarovaným do podoby šestiboké kaple, opatřené taktéž opěrným systémem. V okenních nikách završených oslími hřbety jsou zde na konzolách osazeny plastiky Madony, Bolestného Krista, sv. Petra a Pavla, sv. Jeronýma a světice bez atributů, snad sv. Kateřiny. Šestiboký dřík monstrance vyplňuje v gotické minuskule ryté Kristovo jméno ihecus. Na podstavě, v ploše zdobené rytou kresbou akantových listů, jsou aplikovány zlacené medailony se třemi erby. Jde o znak Svaté říše římské v podobě jednohlavého orla, erb Českého království představovaný dvouocasým lvem ve skoku, se zlatou korunou a zbrojí a znak města Chebu. Ten je tvořen děleným štítem, v jehož dolní polovině je trojnásobná mříž se šikmými a kosmými tyčemi a v horní polovině vyrůstá z dělící linky orlice s roztaženými křídly a hlavou otočenou heraldicky vpravo. Čtvrtý kruhový medailon nese rytinu Ukřižovaného Krista. V porovnání s heraldickými medailony je svým zpracováním i kvalitou však na nižší úrovni a nelze tedy vyloučit, že byl doplněn později. 
Z pamětního nápisu vespod nohy se dovídáme, že v roce 1709 byla monstrance barokně upravena. Renovace spočívala pravděpodobně v opravě šestilaločné nohy a zejména k výměně schránky pro hostii. Původní válec byl nahrazen srdčitou schránkou s figurkami andílků, jak nás o tom spravuje kresebná dokumentace monstrance publikovaná v roce 1872.   Další záznamy o opravě monstrance nalézáme vespod dna centrální věže – rytý nápis a datace 1837 – a vespod nohy rytý letopočet 1881, který by se pravděpodobně mohl vztahovat k odstranění barokní schránky a následné historizující rekonstrukci gotického válce.
Objednavatele monstrance neznáme. Vzhledem k přítomným erbům lze soudit na donaci města, které mělo od 14. století provoz chrámu ve své kompetenci a městská rada jmenovala také faráře. Datace monstrance se v odborné literatuře pohybuje v  časovém rozptylu od konce 14. století až do počátku 16. století. Stejně široké je také určení místa jejího vzniku – od Norimberku, přes Cheb až ku Praze.  Nejnovější bádání však ukazuje, že její vznik budeme moci vidět kolem roku 1400 v pražské dvorské zlatnické dílně, navázané na parléřovskou svatovítskou huť.  Dataci odpovídá použité architektonické tvarosloví a neodporuje mu ani sochařská výzdoba. Z dochovaných zlatnických památek lze chebskou monstranci však srovnat pouze s monstrancí z cisterciáckého kláštera v Sedlci. Stejně jako ona představuje významný doklad rostoucí úcty ke Kristovu tělu, skutečně přítomnému v proměněné hostii, charakteristické pro dobu bezprostředně předcházející husitským bouřím. Její rozměry, hmotnost, čistota i motivické bohatství architektonického tvarosloví, vycházející z klasické katedrální architektury, stejně jako technicky přesné řemeslné zpracování nenacházejí ve své době obdoby.
(Helena Zápalková)


Stav monstrance před restaurováním:

Monstrance je, kromě povrchové úpravy, v poměrně dobrém stavu. Na stříbrném povrchu již dosluhuje fixační prostředek a objevují se tmavé oxidy stříbra.  Zlacený povrch je také relativně dobře zachován, ale je pravděpodobné, že původní zlacení v ohni bylo již galvanicky přezlaceno při přestavbě monstrance v roce 1881. V hloubkách reliéfů se objevují tmavší korozní produkty stříbra, prostupující zlaceným povrchem. Monstrance je montována do celku šroubovými spoji, z nichž jsou již některé uvolněné, nebo chybí matičky. Na monstranci se vyskytují tři druhy spojovacího materiálu (šroubů a matiček), z různých období. Původní gotické závity se dochovaly na montáži sochařské výzdoby, tedy figurek. Na stříšce kapličkového nodu chybí jedna věž a jsou ulámané špice věžiček s kraby a koncovými liliemi, zuby hradby, lilie ze spodního okraje. Celkem na nodu chybí 17 ks detailů. Křížek na vrcholu monstrance s oboustranným korpusem má ulomené jedno břevno a na obou korpusech chybí části rukou. Celá špice je stranově deformovaná pravděpodobně pádem monstrance. Šestihranný prstenec s gotickými okny nad nodem je osazen obráceně - vzhůru nohama. Některé prvky jsou opravován letováním naměkko cínovo-olověnou pájkou! Soška sv. Mikuláše má ulomený vršek berly s volutou. Montáž jedné figurky na kapličkovém nodu je uvolněná a u balkonu sv. Pavla chybí část okenice. Na noze jsou poškozené dva medailony – s chebským znakem a říšskou orlicí. Jeden z oblouků na noze je prasklý ve spoji. Na vnitřní straně nohy je, kromě barokního nápisu na okraji, vyryto ještě datum 1881, bez upřesnění. Jedná se pravděpodobně a datum poslední velké úpravy monstrance z druhé poloviny 19. století, kdy byla nahrazena barokní, srdcovitá schránka na hostii, novou pseudogotickou.


Barokní úprava monstrance z roku 1709.


Cílem restaurování bylo zastavení postupující koroze, rehabilitace povrchové úpravy, mechanické opravy poškozených částí a doplnění chybějících prvků. Doplňovaly se pouze prvky, které se pohledově nejvíce uplatňují. Pro monstranci byla vyrobena nová etue.


Několik fotografií zachycující stav monstrance před a po restaurování.


Stav před restaurováním.


Stav po restaurování.


Stav před restaurováním.


Stav po restaurování.


Stav před restaurováním.


Stav po restaurování.


Stav před restaurováním.


Stav po restaurování.


Stav před restaurováním.


Stav po restaurování.


Nová etue pro uložení a transport monstrance.



Až budu mít více času, doplním detaily.