Home Publikační činnost a výstavy Restaurování 1. díl Národní muzeum

Restaurování 1. díl Národní muzeum

 
 

Anotace:


Obecně problémy v restaurování:
Všechny velké stavební firmy využívají nedokonalého zákona o veřejných zakázkách a přeprodávají restaurátorské zakázky tak dlouho, až na restaurování nezbyde dostatek peněz. A to i v případě nejcennějších památek jakými jsou Národní muzeum a Státní opera. Práce, které mají ze zákona vykonávat experti, nakonec vykonají firmy nesplňující kritéria požadovaná projektem, nebo jsou maximálně „přikrytá“ restaurátorem, což je v rozporu se zákonem.

Proč se to děje:
Hlavní příčinou je špatný zákon o veřejných zakázkách, který je bez rozdílu uplatňován na všechny veřejné zakázky a tudíž i na ty, které by měly patřit do kategorie „rodinného stříbra“. Začíná to již výběrem nelevnějšího projektanta, od něhož sice můžeme získat dobrý projekt, ale také nemusíme. Dalším nešvarem u těchto velkých rekonstrukcí je zařazení restaurátorských prací do celkového projektu stavebních prací, čímž je již předurčeno, že restaurátoři se nemohou ucházet o zakázku přímo, ale prostřednictvím stavebních firem. Dalším problémem jsou projektem nesprávně nastavená kritéria požadovaná na prokázání kvalifikace. A posledním a největším prolémem jsou samozřejmě peníze. Velké stavební firmy již vědí (mají to ověřené v praxi), že se dá vydělat nejenom svou vlastní prací, ale také na subdodavatelích, což jim umožňuje špatně nastavený zákon o veřejných zakázkách, který sice vyžaduje složité prokázání odbornosti, ale nekontroluje již zpětně vlastní průběh restaurování a jestli práce vykonávají ti, jejichž prostřednictvím byla prokázána kvalifikace. Dochází k tomu, že v nabídce je uveden jiný restaurátor, než ten který nakonec dílo provede, nebo v horším případě práci pouze „přikryje“ svou licencí Výsledkem je potom fakt, že ti presttižní restaurátoři uvedeni v nabídce, se k těmto realizacím nakonec vůbec nedostanou, protože jsou "drazí".

Co se stalo na NM:
Sdružení MPI se rozhodlo zadat všechny restaurátorské práce jedné firmě, a to firmě PRACOM s.r.o.,
která následně se zakázkou na jednotlivé restaurátorské práce začala obchodovat.
PRACOM bez ohledu na předchozí smlouvy začal hledat nejlevnější dodavatele, a to včetně těch, kteří nesplňují předepsaná kritéria. Přitom konsorcium získalo zakázku díky tomu, že kvalifikaci prokázalo kvalitními a renomovanými restaurátory.

Co se může stát:
Restaurátorské práce nemusejí být provedeny v odpovídající kvalitě.


Restaurování v Čechách

1.    Díl - Národní muzeum



Náš příběh začíná v roce 2011, kdy jsem byl požádán architektem Z. Žilkou, abych se podílel na přípravě projektu rekonstrukce historické budovy Národního muzea. Tedy přípravou předběžných restaurátorských záměrů a rozpočtů na pasířské prvky. Což jsem také učinil.
Výběrové řízení bylo vypsáno v roce 2013. Požadované dokumenty jsem poskytl šesti uchazečům o generálního dodavatele. Pouze Metrostav a.s. mne požádal o uzavření SOSB na výkon funkce hlavního restaurátora na kovy. V průběhu výběrového řízení došlo k seskupení několika uchazečů a ke vzniku různých sdružení. Vyhlášení vítěze a následné odvolání se natáhlo až do jara 2015.
Výběrové řízení s cenou 1.352.368.000,- Kč, což je cca 54% projektové ceny, nakonec vyhrálo Sdružení M-P-I Národní muzeum (Metrostav, Průmstav a Imos Brno). Z toho vyplývá, že buď byla projektová cena stanovena špatně, nebo šel dodavatel hodně pod cenu. Projektová cena bývá nadhodnocena o 10 – 20%, ale ne o skoro 100%. Je zajímavé, že velké stavební firmy si od restaurátorů nechávají zpracovávat rozpočty, protože to neumějí, ale následné snížení ceny s nimi nekonzultují.
Dalším faktorem, který pravděpodobně ovlivnil cenu, byla vrcholící krize ve stavebnictví v roce 2014. Nicméně na pasířské prvky prokázalo sdružení MPI kvalifikaci mou licencí na lustry a licencí pana K. Holuba na klempířské prvky střechy a zároveň nás uvedli v seznamu subdodavatelů.
V dubnu 2015 konečně NM předalo klíč od budovy sdružení MPI a mohli být zahájeny práce. Památkový dozor oprávněně trval na tom, že do budovy nepustí stavbaře dříve, než provedeme restaurátorské průzkumy, demontujeme lustry a dělníci zakryjí podlahy, schody a stěny před poškozením.
Sdružení MPI se rozhodlo zadat všechny restaurátorské práce pouze firmě Pracom s.r.o. přesto, že jednotliví členové sdružení měli uzavřené smlouvy s různými restaurátory. Chápu, že pro generálního dodavatele stavby je jednodušší komunikovat s jedním partnerem, na druhou stranu jsou restaurátoři schopni vzájemné komunikace. Kdyby si Metrostav jmenoval „styčné důstojníky“pro restaurátory, nemusel by najímat firmu.
A tak, zatímco se sdružení dohadovalo o uzavření smlouvy s firmou Pracom s.r.o., čas běžel a na stavbě se skoro nic nedělo, protože restaurátoři museli čekat, jak to dopadne. Po třech měsících byl ze strany MPI vyvinut nátlak na Pracom s.r.o., přestože stále ještě nebyla podepsána smlouva, aby někdo konečně nastoupil na demontáž lustrů. Firma Pracom s.r.o. si demontáž lustrů objednala u firmy Lasvit s.r.o. A tehdy zafungovalo poprvé, ale také naposledy to, že NM i technický dozor investora pracovníky firmy Lasvit s.r.o. odvolal, protože nebyli uvedeni v seznamu restaurátorů, ani subdodavatelů, kde jsem byl uveden já a firma Houska & Douda. Pracom s.r.o. se tedy na nás obrátil, a přestože ještě neměl podepsanou smlouvu se sdružením (byla již na spadnutí), vystavil nám objednávku (viz dokumenty níže)na kovářské a pasířské prvky s tím, že smlouva o dílo (SOD) bude podepsaná do 17. 7. 2015.
Od července do srpna 2015 jsme demontovali všechny pasířské prvky a svítidla historické budovy NM a venkovní kandelábry rampy. Jednotlivé prvky byly dokumentovány, zabaleny do dřevěných přepravních beden a odvezeny do skladu. V průběhu prací jsem chodil na kontrolní dny a komunikoval s dodavatelem, investorem, technickým dozorem investora (TDI) a památkovým dozorem, jen firma Pracom s.r.o. si stěžovala, že není dostatečně informovaná.
V průběhu demontáže jsme se po dlouhém vyjednávání, dohodli s Pracom s.r.o. na uzavření SOD v objemu cca 24 mil Kč. Abych byl objektivní, byla mi nabídnuta možnost „vzít“ si všechny kovy což byly práce v objemu cca 60 mil Kč. Odmítl jsem to s odůvodněním, že chci dělat pouze svou vlastní práci a ne s ní obchodovat. Konečná dohoda byla učiněna u nás ve firmě, kam se dostavili oba jednatelé firmy Pracom s.r.o., pánové L. Lampa i J. Munzar a spolu s mým společníkem panem P. Doudou jsme si na potvrzení této dohody všichni vzájemně podali ruce. SOD, všeobecné podmínky a tabulky s cenami jsme měli připomínkované a čekali, až Pracom s.r.o. podepíše smlouvu se Sdružením MPI. Mezi tím jsme začali organizačně zajišťovat zahájení prací. Když měli konečně podepsanou smlouvu, tak jsem si vzal razítko a jel do firmy Pracom s.r.o. podepsat naši již připravenou smlouvu. Zde mi však nejprve předložili k podpisu Dodatek č. 1 mezi mnou a Metrostavem (viz dokumenty níže), ve kterém akceptuji, že závazek Metrostavu na uzavření smlouvy se mnou převádějí na firmu Pracom s.r.o.. Tento dodatek jsem Metrostavu podepsal v dobré víře, že podpis smlouvy s Pracom s.r.o. je prakticky dohodnut. Následně jsme skutečně podepsali dohodnutou smlouvu a všeobecné smluvní podmínky s firmou Pracom s.r.o. (viz dokumenty níže). S ohledem na složité tabulky s cenami rozličných prací jsme se domluvili, že cena bude řešena v dodatku č. 1 k této smlouvě. Chybou ovšem bylo, že ve smlouvě nebyla při podpisu uvedena alespoň celková cena, což se ukázalo jako rozhodující faktor. Po podpisu smlouvy mi totiž bylo sděleno, že nám z domluveného rozsahu prací musí něco odebrat pro restaurátora pana K. Holuba. Reagoval jsem tak, že to musím probrat se svým společníkem panem P. Doudou. A tím to vlastně skončilo, protože na každém dalším jednání jsem se dozvěděl, co nám seberou a kdo jim to udělá levněji a to třeba i za cenu, že by to odvezli do Polska. Když jsem jim připomněl, že svůj závazek potvrdili rukou podáním, tak mi řekli „Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají a že cílem podnikaní je přeci tvorba zisku, což také činí.“. Podobná ponižující a trapná jednání jsem opakoval třikrát, až jsem je konečně v lednu 2016 poslal do háje. Trochu jsem naivně doufal, že bude investor, TDI a památkový dozor trvat na tom, aby dodavatel zadal práce lidem, se kterými prokázal kvalifikaci a vyhrál výběrové řízení. Možná jim to nebylo jedno, ale nic proti tomu neudělali. Argumentace NM je prostá – NM má uzavřenou smlouvu se Sdružením MPI, které splnilo všechny požadavky zadání a po obchodní a organizační stránce je to jejich věc. Metrostav se ze závazku vůči nám vyvázal dodatkem č.1 a Pracom s.r.o. se na nás a nejenom na nás, prostě vykašlal a komoditu „restaurátorské práce“ zobchodoval za nejnižší ceny.
      Ještě v průběhu jednání o NM s Pracom s.r.o. jsme se mezi řečí dostali na připravované projekty rekonstrukce Státní opery a Šlechtovy restaurace. Podivil jsem se, že se zajímají o další velké projekty, když mají co dělat se zajištěním rozběhu prací v NM. Bylo mi řečeno, že to je v pohodě, vezmou pár lidí na víc a „zúřadují to“. Vzpomněl jsem si na to nedávno, když jsem zaregistroval, že firma Pracom s.r.o. vyhrála výběrové řízení na rekonstrukci Šlechtovy restaurace a nejmenovaný radní Prahy 7 se vyjádřil do médií, jak jej mile překvapila jejich velmi nízká cena.
Dělat rozpočet na takovéto velké akce je pro restaurátora skutečně zbytečná ztráta času, stačí mu počkat na to, kolik zbude peněz na konci řetězce. Sdružení MPI si z cen, se kterými vyhrálo soutěž, vzalo cca 15% a poslalo to firmě Pracom s.r.o, který si vezme cca 5% či více a pošle to dál. Čím více je v řetězci prostředníků, tím méně peněz pak zbývá na vlastní realizaci. Takže restaurátor pouze počká na to, kolik na něj zbyde peněz a jediné o čem se může rozhodnout je, zda to za ty peníze vezme, nebo ne. Nehledě na to, když restaurátor zpracovává rozpočet, tak většinou zapomene na takové „drobnosti“ jako jsou náklady za zřízení staveniště, pojištění, transporty, balení, zádržné…
V průběhu dohadování s Pracomem o cenách jsem se rozhodl, že si ověřím, zda nejsme s cenami za restaurování lustrů úplně vedle a proto jsem si udělal malou cenovou rešerši. Obvolal jsem naše potenciální konkurenty, tedy lustraře a požádal je o jejich rozpočty. Pravděpodobně proto, že již všichni měli za to, že lustry budeme dělat my, tak mi poskytli své ceny na restaurování i výrobu nových lustrů, viz tabulka:

firma                        Pasířské prvky rest.                   Pasířské prvky nové
Lasvit s.r.o.                    2.346.935,- (pouze lustry)                  13.001.020,-
Preciosa a.s.                  5.215.822,-                                        2.781.911,-
Pasířství Čermák                                                                     14.450.000,-
Lea Raisová Brno            6.427.080,-   
Houska & Douda s.r.o.     3.461.041,-                                         9.876.471,-
Uvedené ceny jsou bez DPH. Pasířské prvky neobsahovaly pouze lustry. Naše cena byla poslední verze na kterou jsme byli ochotni jít.

S ohledem na tento vývoj jsem v červnu 2016 zaslal Sdružení MPI žádost o vyškrtnutí ze seznamu restaurátorů podílejících se na této akci (viz dokumenty níže). Na vědomí jsem to poslal NM, TDI a památkovému dozoru. Kromě osobních reakcí jsem však nedostal žádnou oficiální odpověď, a to ani takovou, že vzali moji žádost na vědomí. Přestože se v té době Pracom s.r.o. nedohodl ani s panem K. Holubem, ani prozatím s ak.soch. A. Šumberou, a neměli vlastně nikoho, kdo by profesně zastřešoval restaurátorské pasířské práce, které již probíhali na střeše NM.
Dochovaná osvětlovací tělesa historické budovy NM tvoří, podle mého názoru, ucelený soubor původního vybavení interiérů. V projektu však byly lustry rozděleny na část v restaurátorském režimu cca 10%, a část v režimu řemeslné opravy cca 90%. Důvodem tohoto opatření bylo zjednodušení nutné administrativy tak, aby se na všechny lustry nemusely zpracovávat jednotlivé restaurátorské průzkumy, záměry a zprávy. Toto řešení lze akceptovat za předpokladu, že památkový dozor zajistí, aby práce nemohl dělat kdokoliv. V opačném případě to nahrává možnosti „zobchodovat“ práci nejlevnější nabídkou.
Další vývoj, který bych nazval obchodování s komoditou „Restaurování a výroba lustrů do NM“, jsem již sledoval pouze s povzdálí. Občas se ke mně dostali informace o tom, jak přes různé zprostředkovatele po republice „běhá“ nabídka na výrobu nových lustrů do NM za 6,5 mil s tím, že zprostředkovatel z toho požaduje dalších 10%.
V dubnu letošního roku mi volal architekt Žilka, který potřeboval konzultovat něco kolem osvětlovacích těles NM. Nejprve se omluvil za to, že mne žádá o radu přesto, že lustry do NM neděláme a pak jsme prodiskutovali některé detaily, které potřeboval. Na závěr jsem se ho zeptal, kdo vlastně ty lustry dělá. Odpověděl, že neví, ať si zavolám do NM. Zavolal jsem do NM a zjistil, že ještě nikdo. V létě to budou dva roky, co jsme lustry demontovali a v dubnu 2017 byly ještě ve skladech, kam jsme je uložili. Jak se mi podařilo zjistit, byly ze skladu odvezeny pouze dva lustry, na kterých byly předvedeny vzorky povrchových úprav. Když jsme demontovali lustry, byla na stavbě zavedena evidenční kniha pro sledování pohybu jednotlivých prvků. U těchto dvou lustrů je zapsáno, že byly převezeny do firmy Pastiglia společnost pro obnovu památek, s.r.o. v Brně. Kromě toho, že tato firma byla založena v roce 2015, se mi podařilo zjistit pouze to, že restauruje nábytek. Třeba u nich pracuje někdo, kdo to umí a má na to oprávnění, nevím, dál už jsem se nepídil. Moje hlava to prostě nebere.

Závěrem:
Mrzelo by mne, kdyby tento článek vyzněl jako hořekování nad tím, že jsem nedostal práci, o kterou jsem usiloval. Naše firma již 25 let restauruje kovové artefakty po celé zemi a doufám, s ohledem na své následovníky, že ještě dlouho bude. Článek není rozhodně míněn ani jako útok na firmu Metrostav a.s., nebo na firmu Pracom s.r.o. To, na co jsem chtěl tímto článkem upozornit je mnohem závažnější, než chování jednotlivých subjektů. Pranýřuji, nebo se o to alespoň snažím, špatnou legislativu a systém, který umožňuje těmto firmám, aby se chovaly, tak jak se chovají památka, nepamátka, přeci neporušují zákon, pouze ho zneužívají. Odsoudit můžeme „pouze“ jejich nemorální chování, což také tímto činím. Když jsem psal tento text a dohledával dokumenty, tak jsem si uvědomil, ačkoliv nejsem právník, že jsme pravděpodobně měli dostatek argumentů proto, abychom uspěli u soudu, nicméně nejsem ten typ, co se soudí a potom spolupracujte s někým, na kom si tuto spolupráci vymůžete u soudu.

Kopie některých dokumentů jsou ke shlédnutí níže:




Tímto dodatkem Metrostav uznává své závazky a převádí je na Pracom.



Na základě této objednávky jsme demontovali včechny lustry v Národním muzeu. Objednávka zněla na zámečnické a pasířské prvky NM s tím, že smlouva o dílo bude uzavřena do 17. 7. 2015.






Podpisem této smlouvy mne Pracom "uchlácholil", ale dodatek č. 1 se specifikacemi cen již nikdy nepodepsal.




Kopie dopisu, kterým jsem požádal o vyškrtnutí ze seznamu restaurátorů, na který jsem nedostal žádnou oficiální odezvu.


Metrostav a.s. jako vedoucím účastníkem sdružení
„M-P-I Národní muzeum“ s firmou P r ů m s t a v , a.s. a  IMOS Brno a.s.   
Koželužská 2450/4, Libeň, 180 00 Praha 8

                    Houska & Douda spol. s r.o.
                    Ivan Houska
                    M. J. Lermontova 11/1018
                    Praha 6, 160 00


 

                                V Praze dne 28. 6. 2016

Věc: vyškrtnutí ze seznamu restaurátorů na akci „Rekonstrukce historické budovy Národního muzea“.

Vážený pane Zábský

   Žádám Vás tímto o vyškrtnutí ze seznamu restaurátorů, který sdružení MPI předložilo ve výběrovém řízení na rekonstrukci historické budovy NM a jehož prostřednictvím prokázalo požadované kvalifikace.
  Sdružení MPI doložilo do výběrového řízení seznam restaurátorů, jejichž licencemi prokázali kvalifikační předpoklady a zároveň doložilo seznam subdodavatelů, kteří se budou, v případě Vašeho úspěchu v soutěži, podílet na restaurátorských pracích. Následně jste se rozhodli zadat všechny restaurátorské práce přes další organizaci Pracom s.r.o.. Osobně se domnívám, že firmu, která mne bude řídit a koordinovat, nepotřebuji a předpokládám, že i ostatní kolegové jsou natolik soběstační, aby se na případné koordinaci svých navazujících profesí dohodli na kontrolních dnech. Snížení realizační ceny skoro na polovinu od projektové ceny, je Vaše rozhodnutí a za tyto peníze, by jste měli realizovat dílo ve vysoké kvalitě a s lidmi, které jste uvedli v nabídce. Mohu doložit, že jsem stejnou cenu na restaurování pasířských prvků dal všem třem firmám ve sdružení. Jestliže se tedy sdružení MPI rozhodlo prokázat se mou kvalifikací a mými referencemi a uvést nás jako subdodavatele, tak museli také akceptovat naše ceny. Snížení ceny v průběhu výběrového řízení se mnou samozřejmě nikdo nekonzultoval. Kdo tedy rozhodl o tom, že se naše ceny budou snižovat a na základě čeho? Čí rozpočet na pasířské práce jste tedy použili? Jestliže jste opravdu měli nižší nabídky, tak proč jste nepoužili jejich licence a reference. A nakonec z již tak snížených cen na restaurování, které  sdružení MPI vysoutěžilo, si odebíráte dalších 15% a Pracom 5%, což je v součtu mínus 20%. Je tedy logické, že důvodem k odstoupení od spolupráce s MPI u jednotlivých restaurátorů, kteří tak již učinili, jsou finance.  

Uvádím stručné shrnutí mé pětileté účasti na rekonstrukci historické budovy NM:

1.    Od roku 2011 jsem se podílel s arch. Žilkou na přípravě projektu rekonstrukce NM.
2.    Zpracoval jsem nabídku a doložil ji potřebnými dokumenty.
3.    Sdružení MPI prokázalo kvalifikaci na pasířské práce moji licenci, uvedlo naši firmu v seznamu subdodavatelů a na základě doložení potřebných kvalifikačních předpokladů na výkon funkce hlavního restaurátora na kovy, mám uzavřenou smlouvu o smlouvě budoucí s firmou Metrostav na výkon této funkce.
4.    V červenci a srpnu 2015 jsme, na základě předběžné objednávky firmy Pracom s.r.o. demontovali všechna osvětlovací tělesa a pasířské prvky z interiéru muzea a kovové prvky rampy. Demontované prvky jsme dle požadavku projektu zabalili a převezli do skladu.
5.    Od září 2015 do dubna 2016 jsem se bezúspěšně snažil o uzavření smlouvy s firmou Pracom s.r.o. Kromě neshody ve finančních otázkách, se jednání firmy Pracom s.r.o. neslučuje s mojí představou o korektní spolupráci mezi firmami, což mne dovedlo k rozhodnutí o odstoupení.
6.    Předpokládám, že restaurátor, který mne nahradí v doplněném seznamu, bude splňovat všechna kritéria předepsaná ve výběrovém řízení.

   Opravdu mne mrzí, že Vás žádám o vyškrtnutí ze seznamu restaurátorů a tím se zároveň připravuji o možnost podílet se na restaurování tak významné památky, jako je historická budova Národního muzea. Jako restaurátor a prověřený mistr uměleckého řemesla pasířského však nemohu jinak. Já s prací neobchoduji, já ji dělám, dělám ji rád a dobře, ale požaduji za ní také odpovídající odměnu.

 
 
S pozdravem a úctou                Ivan Houska




Rozdělovník:  Metrostav – Ing. Petr Zábský
                       NM – Mgr. Milan Plaček
                       NPU – Pavel Jerie