Eliščin pramen Poděbrady
Kovaná, secesní kašna s měděnou střechou
Datace: rok 1902
Umístění: Lázeňská kolonáda Poděbrady
č. ÚSMKP není
Materiál: kované železo, měď, foukané sklo
Rozměry: výška kované části 255 cm, ostatní rozměry viz nákres
Značení: značeno na jednom štítku nápisem „Odborná škola pro uměl. prům. zprac. kovů v Hradci“ , na druhém štítku je monogram „oŠ“ – odborná škola
Popis
Celkový pohled, stav po restaurování.
Stav před restaurováním
Za celou dobu expozice (cca 100 let) nebyly pravděpodobně kovové části altánku demontovány. Případné restaurátorské zásahy a opravy byly prováděny na místě a zaměřily se víceméně na obnovu ochranných nátěrů. V místech kde nebylo možno konstrukční a ozdobné prvky dostatečně ošetřit došlo k silnému koroznímu napadení, které vede ke ztrátě původní hmoty a dále pak velkým nárůstem korozních produktů, které změnou objemové velikosti a tlakem korozních produktů narušují celkovou statiku díla. Mnoho detailů původní výzdoby chybělo částečně důsledkem koroze a částečně vlivem vandalství.
Měděná střecha byla z vnitřní strany natřena již degradovaným nátěrem tzv. stříbřenkou. Měděné ozdoby z vnitřní strany střechy částečně chyběly a stávající byly značně poškozené. Vrchní strana střechy byly pokryta listím, větvičkami a částečně i mechem. Jak se později ukázalo byl negativní tvar střechy vyplněn asfaltem.
Povrch měděné vázy, krytý zbytky degradovaného laku, byl zoxidován a mechanicky poškozen (potlučen). Skleněná báň se nedochovala a vršek byl přikryt pozinkovaným plechem. Na bocích byly zaslepené původní rozvody vody.
Kamenný osmiboký sokl byl vyskládán z osmi dílů leštěné žuly a spodní obkladové kamenné desky byly uvolněné. Kamenná obruba byla částečně „propadlá“ a ztrácela se v písku.
Restaurátorský postup
Demontáž –
Demontáž kovářské části „Eliščina pramene“ proběhla dne 17.10.2006. Celý altánek byl uvolněn z kotev a naložen jeřábem na nákladní auto. Váza musela být ve spodní části odvrtána, protože všechny šrouby byly zkorodované. Ve váze byly zaslepené trubky od rozvodu Poděbradky a k žulové desce byla přichyceny železnými háky viz foto.
Úplná demontáž na dílně –
Před celkovou demontáží na dílně byla vytipována místa a provedeny odběry vzorků barevnosti. Statigrafii provedla laboratoř NPÚ viz zpráva o provedené analýze.
Pak byla kašna demontována na jednotlivé díly:
• Osmihran základny 1 ks
• Boční pole 8 ks
• Sloupky 8 ks
• Střešní pole 8 ks
• Korouhvička 1 ks
• Maskarony 2 ks
• Štítky 4 ks
• Váza 5 ks
Po celkové demontáži bylo zmapováno poškození jednotlivých dílů a přibližný počet chybějících částí. Přibližný proto, že jsme mohli odvodit pouze počet chybějících prvků, které byly dochovány na jiných místech, nebo byly doloženy historickou fotodokumentací. V této době jsme ještě neměli k dispozici fotku z roku 1902, kdy kašna stála na dvoře školy v Hradci Králové.
Nejdůležitější poznatky po demontáži:
1. Kašnu nevykoval místní kovář jak se tradovalo, ale žáci Uměleckoprůmyslové školy v Hradci Králové podle návrhu a pod vedením …viz článek …
2. Kdy byla kašna zakoupena a instalována na kolonádu v Poděbradech se nepodařilo dohledat. Jediným historicky doloženým datem je snímek v časopise „Lázeňské listy“ z roku 1926, pod kterým je titulek „Nová úprava Eliščina pramene“. Jedná-li se o první instalaci kované kašny, nebo pouze o nějakou její úpravu ovšem nevíme.
3. Kašna nebyla od svého vzniku demontována do částí (destruktivní koroze na nýtovaných dílech).
4. V určitém časovém úseku byla povrchová úprava kovaných dílů velmi pestrobarevná.
5. Měděná střecha byla do kované konstrukce střechy vletována v dílech, tj. bez demontáže kovářských částí a tím že kopírovala střed střechy až do negativního tvaru vytvořila jakýsi bazének. Ten nešel nikam „odvodnit“, tak jej vyplnily asfaltem.
6. Doložených chybějících dílů bylo 98 ks (43 ks různých květů, 54 ks různých listů, 2 ks maskaronů a ozdoba jednoho štítku)
Datace: rok 1902
Umístění: Lázeňská kolonáda Poděbrady
č. ÚSMKP není
Materiál: kované železo, měď, foukané sklo
Rozměry: výška kované části 255 cm, ostatní rozměry viz nákres
Značení: značeno na jednom štítku nápisem „Odborná škola pro uměl. prům. zprac. kovů v Hradci“ , na druhém štítku je monogram „oŠ“ – odborná škola
Popis
„Eliščin Pramen“ na lázeňské kolonádě v Poděbradech tryskal v měděné váze do skleněné půlkoule. Váza je umístěná na žulovém osmistěnu, který je zastřešen baldachýnovou stříškou vynesenou na kovaných zdobných sloupcích. Celý „altánek“ je nádherná kovářská práce z počátku dvacátého století, zdobená různými volutami, rostlinným dekorem, maskarony a štítky. Tvarově složitá, plechová baldachýnová střecha je z měděného plechu.
Celkový pohled, stav po restaurování.
Stav před restaurováním
Za celou dobu expozice (cca 100 let) nebyly pravděpodobně kovové části altánku demontovány. Případné restaurátorské zásahy a opravy byly prováděny na místě a zaměřily se víceméně na obnovu ochranných nátěrů. V místech kde nebylo možno konstrukční a ozdobné prvky dostatečně ošetřit došlo k silnému koroznímu napadení, které vede ke ztrátě původní hmoty a dále pak velkým nárůstem korozních produktů, které změnou objemové velikosti a tlakem korozních produktů narušují celkovou statiku díla. Mnoho detailů původní výzdoby chybělo částečně důsledkem koroze a částečně vlivem vandalství.
Měděná střecha byla z vnitřní strany natřena již degradovaným nátěrem tzv. stříbřenkou. Měděné ozdoby z vnitřní strany střechy částečně chyběly a stávající byly značně poškozené. Vrchní strana střechy byly pokryta listím, větvičkami a částečně i mechem. Jak se později ukázalo byl negativní tvar střechy vyplněn asfaltem.
Povrch měděné vázy, krytý zbytky degradovaného laku, byl zoxidován a mechanicky poškozen (potlučen). Skleněná báň se nedochovala a vršek byl přikryt pozinkovaným plechem. Na bocích byly zaslepené původní rozvody vody.
Kamenný osmiboký sokl byl vyskládán z osmi dílů leštěné žuly a spodní obkladové kamenné desky byly uvolněné. Kamenná obruba byla částečně „propadlá“ a ztrácela se v písku.
Restaurátorský postup
Demontáž –
Demontáž kovářské části „Eliščina pramene“ proběhla dne 17.10.2006. Celý altánek byl uvolněn z kotev a naložen jeřábem na nákladní auto. Váza musela být ve spodní části odvrtána, protože všechny šrouby byly zkorodované. Ve váze byly zaslepené trubky od rozvodu Poděbradky a k žulové desce byla přichyceny železnými háky viz foto.
Úplná demontáž na dílně –
Před celkovou demontáží na dílně byla vytipována místa a provedeny odběry vzorků barevnosti. Statigrafii provedla laboratoř NPÚ viz zpráva o provedené analýze.
Pak byla kašna demontována na jednotlivé díly:
• Osmihran základny 1 ks
• Boční pole 8 ks
• Sloupky 8 ks
• Střešní pole 8 ks
• Korouhvička 1 ks
• Maskarony 2 ks
• Štítky 4 ks
• Váza 5 ks
Po celkové demontáži bylo zmapováno poškození jednotlivých dílů a přibližný počet chybějících částí. Přibližný proto, že jsme mohli odvodit pouze počet chybějících prvků, které byly dochovány na jiných místech, nebo byly doloženy historickou fotodokumentací. V této době jsme ještě neměli k dispozici fotku z roku 1902, kdy kašna stála na dvoře školy v Hradci Králové.
Nejdůležitější poznatky po demontáži:
1. Kašnu nevykoval místní kovář jak se tradovalo, ale žáci Uměleckoprůmyslové školy v Hradci Králové podle návrhu a pod vedením …viz článek …
2. Kdy byla kašna zakoupena a instalována na kolonádu v Poděbradech se nepodařilo dohledat. Jediným historicky doloženým datem je snímek v časopise „Lázeňské listy“ z roku 1926, pod kterým je titulek „Nová úprava Eliščina pramene“. Jedná-li se o první instalaci kované kašny, nebo pouze o nějakou její úpravu ovšem nevíme.
3. Kašna nebyla od svého vzniku demontována do částí (destruktivní koroze na nýtovaných dílech).
4. V určitém časovém úseku byla povrchová úprava kovaných dílů velmi pestrobarevná.
5. Měděná střecha byla do kované konstrukce střechy vletována v dílech, tj. bez demontáže kovářských částí a tím že kopírovala střed střechy až do negativního tvaru vytvořila jakýsi bazének. Ten nešel nikam „odvodnit“, tak jej vyplnily asfaltem.
6. Doložených chybějících dílů bylo 98 ks (43 ks různých květů, 54 ks různých listů, 2 ks maskaronů a ozdoba jednoho štítku)