Sakrální předměty
Monstrance ze Štípy
Restaurátorská zpráva
Pasířství Houska & Douda
leden 2005
Zadavatel: Arcibiskupství olomoucké
Restaurátorské práce: Pasířství Houska&Douda s.r.o., Ivan Houska
Předmět restaurování:
Monstrance ze Štípy
Zodpovědný restaurátor: Ivan Houska
oprávnění k restaurování MK č. 253/94, MK č. 12041 /1999
Realizace: 2004 - 2005
© Ivan Houska 2005
Fotodokumentace je součástí zprávy.
zpracoval : Ivan Houska
Monstrance ze Štípy
Provenience: Morava1
Datace: 60.-80.léta 15.století
18.-19. st. doplňky a úpravy
Materiál: částečně zlacené stříbro a mosaz, zlato a barevná skla
Rozměry: v. 810 mm
Umístění: Fryšták (okres Zlín), farní úřad
Popis
Čtyřlaločná noha s prořezávanými čtyřlisty po obvodu, na lalocích jsou 4 rokajové kartuše lemované skleněnými imitacemi drahokamů, na prvé kartuši je rytá šternberská hvězda, na druhé rytá dedikace „ ECCLESIAE STIPENSIS SECULO 1400“ ( touto kartuší je krytá starší dedikace, rytá kapitálou ECCLESIAE STIPENSIS SAECULO 1400).
Zespodu nohy je přišroubovaná destička s nápisy o opravách z let 1853 (W.Pogrický, Zlín) a 1873 (J. Früßig, Olomouc). Na noze se nachází osvobozovací značka a repunc brněnské mincovny z let 1806-1809, na křížku brněnský repunc. Po stranách schránky na hostii jsou na soklech lité figurky sv. Mikuláše s berlou a třemi jablky a sv. biskupa s berlou a knihou (Albert Veliký?), ve věžičce nad nimi stojí figurka Assumpty s dítkem, na vrcholu se nachází litý liliový křížek s korpusem.
Typ štíhlé a v proporcích vyvážené konstrukce monstrance vychází ještě z parléřovské tradice s typickým nodem v podobě šestiboké kaple s vnějšími opěráky. Současně se však objevují dva manýristické motivy: katedrálním opěrákům chybějí pilíře (na jejich místě vyrůstají drobné fiály) a uvnitř dvou polí arkády nestojí figurky, nýbrž druhotně osazená hrotitá okénka s kružbami.
Monstrance tak zapadá do kontextu pozdní gotiky podunajských zemí i Moravy a Slezska 60.-80. let 15.století.
Monstrance pochází z poutního kostela Narození P.Marie ve Štípě při nekropoli rodu Šternberků, založené roku 1391. K tomuto mariánskému kostelíku lze monstranci vztáhnout podle figurky zdejší poutní Madony. Od roku 1530 byla Štípa připojena ke Fryštáku, do zdejší
úschovy se tedy monstrance mohla dostat již v této době. Za donátora monstrance G.Wolny pokládal Matouše Šternberka k roku 1464, opíraje se o nesprávně čtený letopočet dedikace (šternberská hvězda stejně jako oba nápisy, hlásící se k roku 1400, byly vyryty druhotně v 16.-18.století). Regionální literatura navrhuje za objednavatele Jiříka I. ze Šternberka a na Lukově (vládl 1415-1438).
Monstrance je zbarokizována a silně restaurována. Z původní štípské monstrance zůstala zachována jen kostra. Zásadním úpravám horních ploch nohy, hlavní římsy a stříšky věže došlo od konce baroka do 19. století.
1. Použitá literatura:
Dana Stehlíková, Monstrance ze Štípy. In: Ivo Hlobil – Marek Perůtka (eds.), Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550: III. Olomoucko. Katalog výstavy. Olomouc 1999, kat. č. 470, s. 554.
Stav před restaurováním
Noha
Monstrance má přišroubované nepůvodní dno. Na vnitřní straně dna jsou vyryté dva nápisy. Jeden je česky z roku 1873 ze Zlína, druhý nápis je německy z roku 1853 z Olomouce, v němž se praví, že monstrance byla přezlacena. Nápis z roku 1873 je vyryt i na vnitřní straně nohy.
Na laločnatou nohu jsou přišroubovány 4 kartuše se zlaceným rokajovým okrajem. Každá je přichycena 10 ks kamínků, což jsou barevná sklíčka osazená v kotlících se závitovou tyčkou. Pod kartuší s nápisem „ECLESIÆ STIPENSIS SECVLO 1400“ je stejný nápis nekvalitně vytepán do těla nohy. Na noze chybí jeden velký oválný kámen a pět menších má ulomenou závitovou tyčku s matkou. Celý povrch nohy je mechanicky deformován. Na dříku nohy jsou 3 záseky, z nichž dva jsou i na vnitřní straně prasklé. Hrana zbíhající z dříku k laloku je dole v obloukovém přechodu zlomená a prasklá. Na okraji nohy jsou repuncy.
Repuncy na okraji nohy.
Prstence na noze
jsou duté a skládané. Spodní prstenec má železnou vložku vletovanou cínem a na jedné hraně je proseknut.
Nodus
je skládaný ze stříbrného prosekávaného plechu, doplněný litými a zlacenými fiálami a kameny. Na spodní straně má proseknuté jedno pole ze šesti a deformované prosekávané mřížky.
Schránka
je obdélníková s čelním zasklením a vzadu s dvířky na háček. Osová montáž do nohy byla pravděpodobně upravena při barokní rekonstrukci. Stavba je obdobná jako u monstrance od sv. Michala. Na levé spodní hraně pod schránkou jsou vylomeny dva ozdobné zuby. Na pravém „balkónku“ chybí u lístku v zakončení voluta. Kotlíky kamenů pod schránkou jsou k tělu přiletovány cínem. Vlevo nahoře je ulomená fiála, která je silně zacínovaná. Zasklení novodobým sklem je provedeno vepředu na měděné přicínované krapny (jedna je ulomená) a na dvířkách na zahnuté drátky místo krapen. Pant dvířek je přichycen měděnými šprynty, které byly zaletovány cínem (nyní jsou uvolněné).
Lunula
je novodobá se skleněnými kameny (jedno sklíčko chybí). Kolejničky pro lunulu byly přichyceny ke dnu schránky mosaznými aretačními šrouby M3 z lustrů. Ve dnu schránky, které je slabé, nejsou závity nebo jsou stržené. Šroubky byly do otvorů pouze zasunuty. Ve středu dna je obdélníková díra, která mohla sloužit pro původní uchycení lunuly. některé kameny lemující sklo schránky jsou opět přiletované cínem. Na vnitřních stěnách schránky jsou stopy po letování cínem. Strop schránky na zadní straně je kolem kotvícího otvoru nástavby potrhán. Záclonky pod balkónky, na nichž jsou repuncy, nebudou pravděpodobně původní. Jsou z mnohem silnějšího plechu a pod balkónky jsou do patice schránky kulaté otvory, kam mohla být kotvena původní aplikace.
Levé křídlo monstrance
bylo k balkónku přichyceno pouze matkou od kotvení sošky, druhá kotvící matice chyběla. Nahoře byla obě křídla přichycena do patky kotvící fiály mosaznou závitovou tyčkou M3, která na přední straně vyčnívala ven. Plechové vnitřní okno je v horní části prasklé s množstvím cínu z předcházejících oprav. V dolní části je přinýtované k mosaznému úhelníčku a opět letované cínem. Fiála na stříšce nad soškou je přiletovaná cínem. V prohlubních a fiálách jsou zbytky Sidolu. Soška má opravenou berlu a kotvení na šroub, také asi z barokní přestavby. Původně byly sošky kotveny na klínky - v soklících jsou ještě otvory. Soška na levém křídle se snímá se soklíkem, kdežto na pravé straně zůstává soklík na balkónku.
Pravé křídlo monstrance
má vnitřní okénko nahoře prasklé a letované cínem. Levá příčka okénka již byla vysazena stříbrem. Na rozdíl od levého křídla jsou zde všechny kameny až na jeden přiletovány cínem, stejně tak jako fiála na stříšce.
Nástavba pro sošku Panny Marie
je kotvena na dva šrouby a dvě dvojice špryntů. Na levé spodní straně je základna prasklá v polovině a je zaletována silnou vrstvou cínu bez podložení. Nosné rovné sloupky na obou stranách jsou v horní části opravovány stříbrem.
P.M. s Ježíškem
je poměrně nekvalitní odlitek se spoustou děr a ani opracování není dokonalé. Na gloriole je osazeno 11 kamenů (1 ks chybí).
Stříška
byla původně přichycena šesti šprynty, ale dva krajní jsou ulomené. Na pravé straně je stříška lehce natržená a po chybějícím špryntu zbylo jen ložisko cínu. Stříška je pozlacena i uvnitř, což svědčí o galvanickém zlacení s vykrytím stříbrných částí. Z čela jsou aplikovány 3 kameny, ale mohlo jich tam být i o 5 více. Křížek nahoře byl v kotvení prasklý a nahnutý, op narovnání se odlomil. Dva kameny na křížku jsou opět ze zadní strany přiletovány cínem.
Restaurátorský postup
• demontáž
• mechanické opravy jednotlivých částí
1. noha
- doplnit chybějící kameny
- opatrně vyžíhat
- šetrně vyrovnat deformovaná místa
- prasklinu na spodní straně zaletovat Ag
2. prstence
- vyletovat železnou vložku
- šikovně vyklepnout proraženou část
3. nodus
- vyklepnout proseknutou díru
- upevnit kameny (špatné závity)
4. schránka
- doplnit chybějící lístek na pravé straně
- fiálu přiletovat stříbrem a lokálně řešit dozlacení
- neodletovat kameny
- začistit všechny cínové spoje
- přiletovat pant cínem
- přiletovat ulomenou krapnu cínem
5. lunula
- doplnit kámen
- na kolejničky přiletovat centrálně očko a připevnit klínkem z boku
- díry na šrouby zanýtovat
6. křídla monstrance
- všechny cínové spoje začistit
- odstranit Ms úhelníček z okna a nahradit jej Ag
- okénka zaletovat cínem a dokonale začistit ( možná podložit stříbrem)
- při letování nesnímat kameny
7. nástavba pro P.M.
- prasklou základnu rozletovat, podložit stříbrným plechem a opět zaletovat cínem
- na gloriolu za P.M. doplnit kámen
8. stříška s křížkem
- doplnit chybějící šprynty cínem
- přiletovat křížek stříbrnou pájkou
- sejmout kameny z křížku a na nich upravit závity (nebo matičky)
- v případě, že bude křížek přiletován stříbrem, bude řešena povrchová úprava
• čištění ultrazvukem v odmašťovací lázni EKASIT
• oživení povrchu v chemickém přípravku na čištění zlata a stříbra Prenagol
• opakovaný oplach destilovanou vodou
• závěrečný oplach ethylalkoholem
• sušení předmětu 3 hodiny při 80°C
• celková montáž
• fixace povrchu zaponovým lakem
• fotodokumentace stavu po restaurování
• restaurátorská zpráva
Doporučený režim památky:
Předmět by měl být uložen při stabilní teplotě kolem 18° C s maximálním kolísáním v rozmezí 5° C. Relativní vlhkost vzduchu nesmí přesáhnout 65 % a kolísání relativní vlhkosti smí být pouze minimální. Při přenášení předmětu do prostor s rozdílnou teplotou a relativní vlhkostí vzduchu, je nutné předmět uchovávat v uzavřeném prostoru s regulovanou atmosférou, aby nedošlo ke vzniku rosného bodu a srážení vlhkosti na povrchu předmětu . Ideální by bylo, kdy byl předmět chráněn obalem z antikorozního papíru.
Povrch předmětu je opatřen ochranou vrstvou konzervačního laku, kterou je nutné chránit před poškozením (poškrábání, odření, vlhkost,čistící prostředky a jiné chemikálie…), proto se povrch nesmí přelešťovat ani jinak čistit, v případě nutnosti pouze šetrně otřít prach suchým a jemným hadříkem. Při kontaktu s předmětem je nutné používat čisté bavlněné rukavice.
