Osvětlovací tělesa
Národní dům v Prostějově
Na restaurování a rekonstrukci unikátního souboru secesních osvětlovacích těles Národního domu v Prostějově jsme se podíleli již ve čtyřech etapách:- Restaurování a rekonstrukce kandelábrů na balkóně 2000-2002
- Kavárna 2005
- Chodba v prvním patře 2006
- Restaurace 2007
Znovuzrození monumentálních, secesních, figurálních světelných kandelábrů
pro divadelní sál
Národního domu v Prostějově
__________________________________________________
Dne 18.prosince 2001, ve výstavních sálech Obecního domu v Praze, proběhlo zahájení výstavy „Jan Kotěra 1871 – 1923“. Na této výstavě, kromě jiného, byl opět po 59 letech představen veřejnosti jeden ze dvou osvětlovacích kandelábrů z balkonu divadelního sálu Národního domu v Prostějově. Symbolicky se pod ním setkali všichni ti, kteří se podíleli na opětném navrácení těchto unikátních osvětlovadel na svá původní místa a jejich představení široké veřejnosti v prostorách Obecního domu (viz. foto).
(Tady mám na mysli fotku, kterou jste udělala pod kandelábrem)
Dějství I.
Vše začalo před několika lety…
Jana Pauly, vedoucí kurátor odd. průmyslového designu Národního muzea v Praze, kontaktovala v rámci své badatelské činnosti potomky výrobců a návrhářů osvětlovacích těles a kromě jiných rodin (např.Fr. Anýže) kontaktovala také rodinu mého mistra u kterého jsem se vyučil. Leonard Beitler (1892 – 1986) průmyslový výtvarník a mistr uměleckého řemesla pasířského patřil k nestorům pražských pasířů. Se svými 10 – 15 ti zaměstnanci a jedním krámem v Celetné ulici se nemohl poměřovat se závody Fr.Anýže, přesto mu ale konkuroval a svým celoživotním dílem, svými návrhy a realizacemi se nesmazatelně zapsal do naší historie osvětlovacích těles. Jelikož jsem po smrti svého mistra zdědil jeho návrhy, výkresy, část fotodokumentace, ale i písemnosti týkající se například založení organizace Ústředí uměleckých řemesel, dostala se J.Pauly až ke mě do dílny. Tak jsem se seznámil s J.Pauly a na její přímluvu jsem valnou část návrhů, zachycující tvorbu osvětlovadel z let 1930-1950 mistra L.Beitlera věnoval archivu NTM.
Dějství II.
V létě roku 2000 J.Pauly přijíždí do Prostějova na prohlídku Národního domu. Zde se seznamuje s ředitelkou Janou Zikmundovou a kromě jiného se od ní dozvídá, že kromě bronzových soch z kandelábrů, vystavených v kyselovských salóncích se v prostorách Národního domu nacházejí na různých místech „zbytky“ nejen figurálních kandelábrů, ale i ostatních osvětlovacích těles, která byla demontována v roce 1942 při „německé modernizaci“. Nelení a prolézá půdy i sklepy (přístup je opravdu leckde krkolomný), aby s úžasem zjistila že se dochovalo minimálně 60% z původního fondu secesního souboru osvětlovacích těles a kandelábrů. Před odjezdem dává paní ředitelce typ na jednoho nadšence pro případ, že by se rozhodla některé z dochovaných světel restaurovat a vrátit na původní místa.
Dějství III.
Paní ředitelka Národního domu v Prostějově Jana Zikmundová je „mužem činu“. Neprodleně mě pozvala do Prostějova, seznámila mě se stavem věcí, nechala mě „proběhnout“ půdou i sklepem a požádala o vypracování předběžného restaurátorského průzkumu, záměru a rozpočtu na restaurování osvětlovacích figurálních kandelábrů.
Tím jsem se stal účastníkem toho úžasného procesu, na jehož počátku bylo slovo a na konci světlo. Každý restaurátor zná to období námluv a poznávání, plné překvapivých objevů a poznání, kdy se začne seznamovat a sbližovat s předmětem určeným k restaurování. Protože každý lidský výtvor má někoho kdo mu dal myšlenku a tvar, někoho kdo ho realizoval a má také svoji historii v jejímž průběhu se vyvíjí a mění, a proto může vyprávět. A ten, kdo je vnímavý, ptá se a dokáže poslouchat, tak ten se dozví.
Po zpracování a předložení požadovaných materiálů J.Zikmundová zkonstatovala, že přesto že nejsou finanční prostředky na restaurování pokusí se skoro o nemožné – sehnat sponzory. A v dnešní době zajistit sponzory pro restaurátorské práce není opravdu jednoduché. Pani ředitelka to však dokázala a díky finančním darům České spořitelny a.s., Dopravních staveb holding a.s., BW-Linea spol.s r.o. a Železáren-Annhütte spol.s r.o. mohly proběhnout restaurátorská práce.
Dějství IV.
Zastavme se ještě na chvíli u vzniku těchto krásných osvětlovacích těles. Jana Pauly se ve svém článku „Tvorba architekta Jana Kotěry a jeho svítidla“ v našem časopise č.2 ročník 2001, velmi podrobně věnuje i Národnímu domu v Prostějově a jeho svítidlům. Proto bych si dovolil doplnit jen několik nových poznatků.
Podle dochovaných návrhů Jana Kotěry sochy a pravděpodobně i ostatní lité ozdobné prvky kandelábrů vymodeloval Kotěrův přítel, sochař Stanislav Sucharda. Kdo je však odlil nevíme a dovolil bych si zpochybnit názor, že to byl Fr.Anýž. Svoji slévárnu si Fr.Anýž pořídil až několik let po realizaci Národního domu. V roce 1910 začal stavět své dílny v Holešovicích a velká slévárna, kde se lily sochy, byla v provozu až v roce 1920. Dále pak na všech jeho realizacích, se kterými jsem přišel do styku byla jeho signatura „Lil Franta Anýž“ a my jsme žádnou signaturu nenašly. Je ale pravděpodobné, že Fr.Anýž skutečně kandelábry vyrobil, ale někdo jiný mu dodal odlitky. Podle struktury a síly odlitků se domnívám že i figury odléval někdo jiný než ten, kdo lil ozdobné prvky. Mezi řemeslným zpracováním kandelábrů a například nástěnných pěti-plamenných ramének z divadelního sálu, je velký rozdíl což může svědčit o tom, že kandelábry dodávala firma Fr.Anýže a ostatní svítidla prostějovská firma Vulkánia.
Dějství V.
Nejprve jsme do ateliéru převezli všechny díly od jednoho kandelábru, ale přes všechno naše úsilí se nám nepodařilo v prostorách Národního domu nalézt nosnou konstrukci, nebo alespoň její zbytky. Proto jsme jako první svařili provizorní konstrukci na které jsme zkoušeli montáž, usazení, napojení jednotlivých dílů a přichycení ke konstrukci. K dispozici jsme měli pouze dobovou fotografii kandelábru z čelního pohledu. Při tom jsme zjistili, že každý kandelábr je trochu jiný a díly nelze mezi sebou zaměnit. Samozřejmě jsme měli ve svém výběru z každého kousek. Přivezli jsme tudíž zbývající díly druhého kandelábru a konečně jeden provizorně sestavili. Následně jsme vyrobili nosnou konstrukci dělenou u základny tak, aby na ní mohl kandelábr stát (čelní deska přesahuje spodní základnu), ale zároveň aby se spodní nosná část dala odmontovat při zpětné montáži kandelábru na vyzděný sloupek balkonu divadelního sálu.
Kandelábry byly dále zkresleny, seznačeny, nafoceny a rozebrány na jednotlivé díly. Každý kandelábr se skládá ze 141 dílů když nepočítáme šrouby, niple, objímky či skla.
Byl zmapován celkový stav poškození a počet chybějících či nerestaurovatelných dílů:
- lité ozdobné lišty z čelní desky kandelábru 2 ks
- lité květy s jedním zdrojem ze zadní desky kandelábru 2 ks
- lité květy se dvěma zdroji ze zadní desky kandelábru 2 ks
- lité rameno 1 ks
- ramínka ze čtyřhranné trubky 12 ks
- tepaná voluta pod litým ramenem 1 ks
- tlačené a prořezávané držáky skel 24 ks
- vykrývací měděné plechy zabraňující pohledu do konstrukce 16 ks
Technický popis kandelábru:
- výška na konstrukci 250 cm
- nejširší rozpětí ramen 180 cm
- hloubka 80cm
- přibližná váha včetně konstrukce 260 kg
- počet světelných zdrojů 48 ks
z toho E 27 34 ks
E 14 14 ks
- materiál litá bronz, měď, tombak
- skla opálová vemínkovitého tvaru 24 ks
- elektroinstalace původní, objímky Ms + porcelán, vodič opředený látkou
- technika zpracování pasířsky, na velmi dobré úrovni
- použité technologie - lití, ciselování, tepání, kovotlačení, prořezávání,
pasování, letování na tvrdo, svařování, patinování, zlacení
- původní povrchová úprava patina, polychromie, zlacení
Při převzetí byly obě figury vystaveny v kyselovských saloncích, kde seděly na jakýchsi drapérií zakrytých soklech. Tím pádem i jejich povrchová úprava byla mnohem zachovalejší než u ostatních dílů uložených na půdě. Pouze na prsou a rukou byly drobné korozní defekty patrně z doby kdy ještě někde ležely na zádech. Po několika provedených sondách jsme zjistili, že povrchová úprava drapérie jednotlivých postav, tedy sukně a čepec se závojem splývajícím po zádech, byla provedena polychromií, zatím co obličej, prsa, ruce a nohy jsou patinovaná bronz. Na litých věncích a květech se kromě povrchové úpravy dochovalo i poškozené původní zlacení. Ostatní díly kandelábru měly povrch pokrytý souvislou korozní vrstvou tmavého antleritu. Ramena byla polámaná a držáky skel byly vlivem přemrzání na půdě popraskané. Z těchto důvodů ale také pro nutné technologické kroky při opravě poškozených částí bylo rozhodnuto zachovat povrchovou úpravu u litých dílů a pouze jí očistit a retušovat, kdežto u „plechových částí“ provést po opravě novou povrchovou úpravu patinováním.
Ze zachovalých dílů byly připraveny modely na odlití chybějících částí. Popraskaná ramena byla přeletována a několik jich bylo nově vyrobeno. Byly vytlačeny a prořezány chybějící držáky skel. Ociselovány nové odlitky a připevněny k celku. Byla vytepána voluta pod rameno. Upraveny závity na montáž nových objímek a další úpravy pro novou elektroinstalaci (průchodky, svorky, svorkovnice, trafo). Opravené části byly povrchově upraveny patinováním s fixací povrchu zaponovým lakem. U postav byla přepatinována těla a celý povrch byl fixován včelím voskem s následným zaleštěním.
Při instalaci nových celoporcelánových objímek E27 do lité ozdobné lišty na čelní straně kandelábru jsme s J.Voštou, který se na práci nejvíce podílel zjistili, že nové objímky jsou mnohem vyšší než původní a esteticky velmi rušivé. Abychom nenarušili původní vzhled a zároveň splnili požadavek na bezpečnost provozu, zrepasovali jsme původní mosazné objímky a pro tento elektrický okruh vložili do kandelábru trafo 220 V/ 24 V. Ostatní objímky jak E27 tak i E14 jsou již nové.
I po světelno-technické stránce jsou kandelábry velmi zajímavé. Ve zdobných lištách na čelní straně kandelábru byly osazeny poměrně velké žárovky bez zakrytí, které však neoslňovaly, protože byly obráceny do sálu. Svítící podzlacená kvítka měla funkci spíše ozdobnou a orientační. Největší světelný tok dodávaly dva neuvěřitelně kompozičně navržené a realizované trojúhelníkové shluky vemínkovitých opálových skel po obou stranách kandelábru. Nedostupnost a tajuplnost nádherných ženských postav, které jako sfingy korunují kandelábry, umocňuje i jejich posazení nad všemi zdroji do jakéhosi šerosvitu.
Dějství VI.
Po dokončení restaurování, byl v září 2001 první kandelábr převezen do Prostějova a smontován na jevišti divadla Národního domu.
„O hodové neděli 16.září 2001, v rámci tradičních Prostějovských hanáckých slavností proběhla akce Oživlý Národní dům. Díky Městskému divadlu a členům divadelního spolku Historia, krátkým divadelním vstupům i skvělým kostýmům se lidé mohli vrátit do 30. let minulého století a nahlédnout do bohatého kulturního a společenského života té doby. Vrcholem hodinové prohlídky bylo efektní odhalení restaurovaného osvětlovacího kandelábru. Silný estetický dojem z tohoto uměleckého díla působivě umocňovaly světelné proměny a výrazový tanec dvou interpretek na Sukovu hudbu k Pohádce o Radúzovi a Mahuleně. Po spatření skvostného díla se někteří návštěvníci neubránili obdivným výkřikům.“ (citace z hanáckých deníků) A tak se kandelábr vrátil domů ke svým.
Druhý kandelábr je v současné době na zmíněné výstavě „Jan Kotěra 1871 – 1923“ v Obecním domě v Praze, která potrvá do 24.března 2002.
Státní památkový ústav v Brně dal souhlas ke zpětné montáži obou kandelábrů na balkon divadelního sálu Národního domu v Prostějově. Montáž by měla proběhnout o divadelních prázdninách v letošním roce. Je ovšem nutné ještě postavit odbourané sloupy, vyřešit přívod elektrického proudu a dalších tisíce drobností.
Závěrem bych rád poděkoval nejenom všem kteří se mnou spolupracovali, ale i náhodným okolnostem, které mi umožnili se podílet na tomto projektu.
Ivan Houska
Restaurátorská zpráva
Secesní svítidla architekta Jana Kotěry
Národního Domu v Prostějově
Akce:
Rekonstrukce interiéru kavárny Národního domu v Prostějově
Zpracoval: Ivan Houska
Buštěhrad 2005
I. Lokalizace památky
Olomoucký kraj
Národní dům v Prostějově
Předmět restaurování:
velké secesní lustry realizované dle návrhů architekta Jana Kotěry, interiér kavárny ve 2. patře Národního domu v Prostějově
II. Údaje o památce
Secesní osvětlení Národního domu v Prostějově bylo realizováno na počátku 20. století podle návrhů architekta Jan Kotěry. Na jejich realizaci se podílelo několik specializovaných firem. Svítidla z kavárny Národního domu jsou bez signatury výrobce, ale podle doložených informací je vyrobila prostějovská firma Vulkania.
Secesní velké závěsné kruhové lustry se dochovaly v silně poškozeném stavu (viz fotodokumentace). Převzaty byly z půdy Národního domu v Prostějově, kde byly odloženy od II. světové války, po demontáži osvětlení v důsledku stavebních úprav objektu realizovaných německou správou.
III. Údaje o akci
Vlastník: Město Prostějov
Investor: Město Prostějov, odbor výstavby MĚÚ Prostějov
Dodavatel: Lachman Interier Design, v. o. s.
Restaurátorský záměr a realizace prací: Ivan Houska, Pasířství Houska & Douda, spol. s r.o.
Termín zahájení a dokončení prací: 1. 6. 2005 až 15. 9. 2005
IV. Popis památky
Jedná se o čtyři secesní lustry výjimečného tvaru a uspořádání. Mosazné svítidlo je tvořeno plochým talířovitým tělesem kolony zavěšeným na můstkové rampě z čtyřhranných mosazných trubek. Talíř kolony je na spodní straně smaltovaný.
Podél podhledové části obvodu kolony jsou zavěšeny tyčinkové křišťálové ověsy.
Uvnitř okruhu s ověsy jsou připevněny čtyři cizelované a prořezávané „věže“ s kruhovým „cimbuřím“. Na každém z nich je upevněno dolů zavěšené skleněné stínidlo zvonovitého tvaru, kryjící jeden elektrický zdroj.
Mezi věžemi jsou umístěny nekryté elektrické zdroje s objímkami krytými mosazným převlekem.
Uprostřed lustru je dekorativní leštěná hladká, nebo skládaná, kupole.
Závěs lustru zakončený krycí růžicí je doplněn čtyřmi svody vodičů ozdobených ve středu své délky křišťálovými broušenými „vajíčky“.
V. Popis stavu památky před započetím restaurátorských prací
Svítidla byla silně poškozena. Mosazné konstrukční prvky, čtyřhranné trubky, a tlačené díly byly únavou materiálu, nevhodným uložením, přemrzáním a necitlivým zacházením popraskány nebo polámány. Řada prvků původních svítidel se nedochovala. Původní povrchová úprava svítidel byla zcela poškozena a tělesa a všechny díly narušeny atmosférickými i mechanickými vlivy (viz fotodokumentace). Původní skla se nedochovala a proto byly vyrobeny podle dochovaných dobových fotografií jejich repliky a dodány i na obdobné lustry, které se dochovaly.
VI. Koncepce a vlastní postup restaurátorského zásahu
• nejprve byla provedena podrobná fotodokumentace stavu památky před převzetím
• následovala doprava svítidel do restaurátorského ateliéru
• zde byla provedena podrobná dokumentace stavu památky a průběhu demontáže těles
• poškozené díly, jež nebylo možné restaurovat byly vyřazeny a zahájena výroba replik
• demontované části byly omyty a zbaveny zbytků původních laků
• provedena byla oprava poškozených prvků
• vyřazeny a zcela nahrazeny nově vyrobenými replikami musely být mosazné čtyřhranné trubky nosné můstkové konstrukce zavěšení lustru a tlačené díly, na které musely být vyrobeny formy
• vyrobeny byly drobné chybějící díly těles a spojovací materiál
• restaurované i nově vyrobené repliky částí byly vyleštěny a odmaštěny
• byla provedena fixace povrchové úpravy zaponovým lakem
• v restaurátorském ateliéru byla provedena dílčí montáž do celků vhodných k převozu
• byla provedena nová elektroinstalace a revizní zkoušky
• zabalení, doprava na místo, vybalení a kompletace
• zavěšení svítidel, osazení skleněnými ověsy, stínítky a zdroji
• revizní zpráva elektroinstalace
• závěrečná restaurátorská zpráva
VII. Použité technologie a materiály
• Po převezení svítidel z půdy Národního domu v Prostějově a odstranění zbytků původní elektroinstalace, byla použita technologie louhování s následnou pasivací při odstraňování starých laků a fixačních nátěrů z mosazných částí svítidel.
• Mechanické odstranění zbytků laku fíbrovými kartáči s oplachem v teplé vodě.
• Leštění nejmenších mosazných součástek v leštícím kuličkovém bubnu.
• Leštění drobných mosazných součástek v mořící lázni a neutralizace v zásadité lázni.
• Leštění větších dílů na hadrovém kotouči s použitím leštící pasty.
• Odmaštění detergenty a očištění od zbytků leštící pasty.
• Lakování odmaštěných a osušených mosazných prvků zaponovým lakem.
• Nátěry ocelových konstrukčních prvků syntetickou antikorozní zinkovou barvou.
• Prvky svítidel byly smontovány a protaženy novými vodiči v souladu s českými a evropskými normami.
VIII. Doporučený režim památky
Svítidla lze zbavit prachů elektrostatickou prachovkou, silněji znečištěná místa je možno jemně otřít bavlněným hadříkem. Při znečištění například malířskou barvou je možné místo otřít hadříkem namočeným do mýdlové vody a místo následně vytřít do sucha.
Podobně je možné ošetřovat skleněná stínítka a ověsy. V případě silného znečištění, je možné stínítka opatrně vyjmout, omýt v mýdlové vodě, vytřít do sucha a zpětně namontovat.
Čištění lustrů a výměnu zdrojů může provádět jen k tomu pověřená osoba, po odpojení od elektrického proudu.
Restaurátorská zpráva
Secesní lustry
spojovací chodba v 1. patře
Národní dům v Prostějově
Pasířství Houska & Douda
říjen 2006
Zadavatel: Město Prostějov
Restaurátorské práce: Pasířství Houska & Douda s.r.o.
Zodpovědný restaurátor: Ivan Houska
oprávnění k restaurování MK č. 253/94, MK č. 12041/1999
© Ivan Houska 2006
Fotodokumentace je součástí zprávy.
zpracoval : Ivan Houska
Předmět restaurování: mosazné secesní lustry
Datace: 1907
Provenience: Prostějov
Materiál: mosaz, opalínové sklo
Technologie zpracování: tlačená a ciselovaná mosaz, foukané sklo
Rozměry: v. 127 cm
Umístění: Národní dům v Prostějově
ÚSMKP: není
Popis předmětu:
Jedno-plamenné závěsné svítidlo s opalinovým stínítkem válcovitého tvaru. Tělo svítidla je zavěšeno na přívodním kabelu zlaté barvy, který je zdoben pěti mosaznými prstenci. Stropní růžice byla po vytlačení zdobena ciselovaným motivem dle návrhu arch.Kotěry. Povrchová úprava byla provedena leštěním.
Stav před restaurováním:
Na půdě Národního domu se dochovaly jednotlivé díly z těchto světel, ze kterých bylo možné sestavit čtyři tato osvětlovací tělesa (tři lustříky byly vyrobeny jako repliky). Protože byly lustry vystaveny mrazu došlo ke zkřehnutí tlaků. Fixace povrchu degradovala a povrch byl pokryt korozními produkty mosazi. Skleněná stínítka s opalinového skla se nedochovala. Elektroinstalace – původní mosazné objímky, kabely se nedochovaly.
Zajímavé je, že po odkrytí původního stropu se ukázalo, že lustry byly ke stropu přišroubovány čtyřmi vruty do dřevěných špalíků přes stropní růžici, přestože měly růžice uvnitř hák pro zavěšení.
Restaurátorský postup:
• fotodokumentace stavu před restaurováním
• omytí detergentem a odstranění korozních produktů v lázni hydroxidu sodném s následnou pasivací
• uvolnění pnutí vyžíháním
• byla provedena taková konstrukční úprava závěsů lustrů, aby jejich váha nevisela na tlačeném dílu stropní růžice, jak to bylo původně. Do růžic byly vmontovány krátké mosazné trubky se stropním lustrhákem na kterém je lustr zavěšen. Do otvorů pro montáž růžice ke stropu byly přišroubovány mosazné kuličky
• výroba a doplnění chybějících mosazných dílů – kovotlačitelsky
• u doplňovaných těles byl vyciselován secesní zdobný ornament do stropních růžic
• výroby nových skleněných stínítek (sklárna AJETO)
• povrchová úprava leštěním
• fixace povrchu zaponovým lakem
• montáž do celku a nová elektroinstalace
• zpětná montáž na místo
• fotodokumentace stavu po restaurování
• revizní zpráva elektroinstalace a restaurátorská zpráva
Režim památky:
Světelné zdroje vyměňuje pouze osoba pověřená. Povrch kovu je fixován zapónovým lakem proto se nesmí přelešťovat, ale pouze oprašovat, nebo šetrně omýt při odpojeném tělese. Skla jednou za rok vyjmout z držáků a umýt. Při zpětné montáži skel se aretační šroubky utahují pouze do té míry, aby šlo sklem volně otáčet.
Restaurátorská zpráva
Secesní svítidla architekta Jana Kotěry
Restaurace
Národního Domu v Prostějově
Akce:
Rekonstrukce interiéru restaurace Národního domu v Prostějově
Pasířství Houska & Douda
září 2007
I. Lokalizace památky
Olomoucký kraj
Národní dům v Prostějově
Předmět restaurování: secesní lustry realizované dle návrhů architekta Jana Kotěry, interiér restaurace v Národním domě v Prostějově
II. Údaje o památce
Secesní osvětlení Národního domu v Prostějově bylo realizováno na počátku 20. století podle návrhů architekta Jan Kotěry. Na jejich realizaci se podílelo několik specializovaných firem. Svítidla z restaurace Národního domu jsou bez signatury výrobce, ale podle doložených informací je vyrobila prostějovská firma Vulkania.
Dle projektu interiéru, který zpracoval Ing.arch.Z.Beran, byly podle dobové dokumentace navrženy osvětlovací tělesa s označením:
B1 – velké, kruhové, závěsné lustry 3 ks (nedochoval se žádný)
B2 – malé, kruhové, závěsné lustry 8 ks (dochovala se dvě torza)
B3 – velké, kulečníkové, závěsné lustry 3 ks (dochovaly se torza 4 lustrů)
B4 – ramínka nástěnná 8 ks (dochovala se dvě torza)
B7 – přisazený, stropní lustr 1 ks (dochoval se celý, včetně skla)
V silně poškozeném stavu (viz fotodokumentace) se dochovaly pouze vyjmenované lustry a jejich torza, které byly převzaty z půdy Národního domu v Prostějově. Tam byly uskladněny od II. světové války, po demontáži původního secesního osvětlení v důsledku stavebních úprav objektu, realizovaných německou správou.
III. Údaje o akci
Vlastník: Město Prostějov
Investor: Město Prostějov, odbor výstavby MĚÚ Prostějov
Restaurátorský záměr a realizace prací: Ivan Houska, Pasířství Houska & Douda, spol. s r.o.
Termín zahájení a dokončení prací: 30. 6. 2007 až 31. 8. 2007
na Buštěhradu dne 17.9.2007 zpracoval: Ivan Houska
IV. Popis památky
Jedná se o secesní lustry výjimečného tvaru a uspořádání. Mosazná svítidla jsou tvořena plochým talířovitým tělesem kolony zavěšeným na můstkové rampě z čtyřhranných mosazných trubek. Talíř kolony je na spodní straně bíle smaltovaný. Po obvodu kolony jsou zavěšeny tyčinkové křišťálové ověsy. Uvnitř okruhu s ověsy jsou připevněny cizelované a prořezávané „věže“ s kruhovým „cimbuřím“. Na každém z nich je upevněno dolů zavěšené skleněné stínidlo zvonovitého tvaru, kryjící jeden elektrický zdroj. U velkých lustrů jsou mezi věžemi umístěny nekryté elektrické zdroje s objímkami krytými mosazným převlekem.
Závěs lustru zakončený krycí růžicí je doplněn čtyřmi svody vodičů ozdobených ve středu své délky křišťálovými broušenými skly.
V. Popis stavu památky před započetím restaurátorských prací
Svítidla byla silně poškozena. Mosazné konstrukční prvky, čtyřhranné trubky, a tlačené díly byly únavou materiálu, nevhodným uložením, přemrzáním a necitlivým zacházením popraskány nebo polámány. Řada prvků původních svítidel se nedochovala. Původní povrchová úprava svítidel byla zcela poškozena a tělesa a všechny díly narušeny atmosférickými i mechanickými vlivy (viz fotodokumentace). Původní skla se nedochovala a proto byly vyrobeny podle dochovaných dobových fotografií jejich repliky.
VI. Koncepce a vlastní postup restaurátorského zásahu
• nejprve byla provedena podrobná fotodokumentace stavu památky před převzetím
• následovala doprava svítidel do restaurátorského ateliéru
• zde byla provedena podrobná dokumentace stavu památky a průběhu demontáže těles
• poškozené díly, jež nebylo možné restaurovat byly vyřazeny a zahájena výroba replik
• demontované části byly omyty a zbaveny zbytků původních laků
• provedena byla oprava poškozených prvků
• vyřazeny a zcela nahrazeny nově vyrobenými replikami musely být mosazné čtyřhranné trubky nosné můstkové konstrukce zavěšení lustru a tlačené díly, na které musely být vyrobeny formy
• vyrobeny byly drobné chybějící díly těles a spojovací materiál
• restaurované i nově vyrobené repliky částí byly vyleštěny a odmaštěny
• byla provedena fixace povrchové úpravy zaponovým lakem
• v restaurátorském ateliéru byla provedena dílčí montáž do celků vhodných k převozu
• byla provedena nová elektroinstalace a revizní zkoušky
• zabalení, doprava na místo, vybalení a kompletace
• zavěšení svítidel, osazení skleněnými ověsy, stínítky a zdroji
• revizní zpráva elektroinstalace
• závěrečná restaurátorská zpráva
VII. Použité technologie a materiály
• Po převezení svítidel z půdy Národního domu v Prostějově a odstranění zbytků původní elektroinstalace, byla použita technologie louhování s následnou pasivací při odstraňování starých laků a fixačních nátěrů z mosazných částí svítidel.
• Mechanické odstranění zbytků laku fíbrovými kartáči s oplachem v teplé vodě.
• Leštění nejmenších mosazných součástek v leštícím kuličkovém bubnu.
• Leštění drobných mosazných součástek v mořící lázni a neutralizace v zásadité lázni.
• Leštění větších dílů na hadrovém kotouči s použitím leštící pasty.
• Odmaštění detergenty a očištění od zbytků leštící pasty.
• Lakování odmaštěných a osušených mosazných prvků zaponovým lakem.
• Nátěry ocelových konstrukčních prvků syntetickou antikorozní zinkovou barvou.
• Prvky svítidel byly smontovány a protaženy novými vodiči v souladu s českými a evropskými normami.
VIII. Doporučený režim památky
Svítidla lze zbavit prachů elektrostatickou prachovkou, silněji znečištěná místa je možno jemně otřít bavlněným hadříkem. Při znečištění například malířskou barvou je možné místo otřít hadříkem namočeným do mýdlové vody a místo následně vytřít do sucha.
Podobně je možné ošetřovat skleněná stínítka a ověsy. V případě silného znečištění, je možné stínítka opatrně vyjmout, omýt v mýdlové vodě, vytřít do sucha a zpětně namontovat.
Čištění lustrů a výměnu zdrojů může provádět jen k tomu pověřená osoba, po odpojení od elektrického proudu.
Národní dům v Prostějově
secesní lustry podle návrhů arch.Jana Kotěry
Přisazené stropní světlo B7.
B 1. Velký kruhový lustr – 3 ks
originály se nedochovaly – výroba replik
elektroinstalace – 8 x E27 (75 W), CYSY 2x0,75 a 4x1,5
B 2. Malý kulatý lustr – 8 ks
originály se nedochovaly – výroba replik
Ze dvou dochovaných torz byly použity pouze kruhy hlavní kolony
elektroinstalace – 2 x E27 (75W), CYSY 2x0,75
B 3. Kulečníkový lustr – 3 ks
Z dochovaných 4 ks necelých lustrů byly sestaveny a doplněny 3 ks lustrů.
Do depozitáře ND byl vrácen jeden střed lustru viz fotodokumentace.
elektroinstalace – 5 x E27 (75 W), CYSY 2x0,75 a 4x1,5
B 4. Nástěnný lustr – 8 ks
Dvě torza ramínek byla vrácena do depozitáře ND viz fotodokumentace.
Všech 8 ks bylo vyrobeno jako repliky, protože se nepodařilo zajistit
mosazný profil o rozměru 12x12 mm.
elektroinstalace – 2 x E27 (75 W), CYSY 2x0,75
B 7. Stropní přisazené svítidlo – 1 ks
Restaurován dochovaný originál
elektroinstalace -7 x E27 (75 W), CYSY 2x0,75
V dalších etapách budou pravděpodobně následovat pěti-plamenná nástěnná ramínka z divadelního sálu a kandelábry hlavního schodiště a vestibulu.
