Home Ukončené realizace Cínové sarkofágy olomouckých biskupů

Cínové sarkofágy olomouckých biskupů

 

Předběžný restaurátorský záměr

Na restaurování cínových sarkofágů

olomouckých biskupů



Tento materiál byl zpracován pro památkový odbor olomouckého Arcibiskupství. Jako podkladový materiál byly použity fotografie a video záznam pořízený při otevření krypty. Zároveň byly dodané vzorky cínového materiálu ze všech tří cínových sarkofágů předány laboratoři NPÚ k provedení materiálového rozboru. Prvková analýza potvrdila složení materiálu (cca 90% Sn, 9% Pb, Cu, Bi) obdobné jako u jiných cínových předmětů ze 17. a 18. století, které jsem restauroval (křtitelnice z kostela Nanebevzetí Panny Marie v Polné – 1617, náhrobek biskupa Egona v kostele sv.Mořice v Kroměříži – 1748).
Obecně lze říci, že stav cínových sarkofágů je havarijní. Přestože koroze vyskytující se na cínu je v různých modifikacích, cínový mor nebyl prokázán.


Zodpovědný restaurátor: Ivan Houska
oprávnění k restaurování MK č. 253/94, MK č. 12041 /99
Mauzoleum olomouckých biskupů

- návrh zpřístupnění objektu a restaurování mobiliáře
(Bc. Štěpán Sittek)

Hrobka olomouckých biskupů se nachází v tzv. dolní kryptě Dómu sv. Václava v Olomouci. Její vznik souvisí s manýristickou přestavbou dómu v letech 1616-1618 za episkopátu Františka Ditrichštejna (1599-1636), kdy ke gotickému trojlodí z 2. poloviny 13. stol. Byl přitavěn rozlehlý presbytář pod ním byla vybudována dvoupatrová krypta. Vstup do horní krypty je možný dvojicí dvouramenných schodišť v čele bočních lodí chrámu. Horní krypta zaujímá stejnou plochu jako presbytář a je členěna dvěma šesticemi kamenných pilířů do tří lodí. V západní zdi je v kamenné schránce uloženo srdce arcibiskupa a rakouského arcivévody Rudolfa Jana Habsburka (ep. 1819-1831). Horní krypta je v současné době během turistické sezóny (duben-říjen) přístupná veřejnosti a je zde instalována expozice liturgiských předmětů z majetku Dómu sv. Václava.
Vlastní pohřebiště biskupů se nachází v dolní kryptě, která je přístupná dvojicí jednoramenných schodišť, která jsou krytá nápisovými deskami v podlaze horní krypty. Šíře dolní krypty odpovídá přibližně šířce střední lodi krypty horní a na východní straně je končí pod oltářní menzou horní krypty. Prostor krypty je částečně rozdělen objektem vstupních schodišť do dvou částí – menší východní a větší západní. Ve východní části krypty jsou uloženy rakve čtyř biskupů: Františka kardinála Ditrichštejna (1599-1636), Viléma Jana Vojtěcha hraběte Kolovrata-Libštejnského (1660-1668 olomouckým kanovníkem), Karla II. Hraběte Lichtenštejna-Castelcorna (1664-1695) a Maria Tadeáše hraběte Trautmansdorfa (1811-1819). Západní část krypty je prázdná. Dolní krypta je trvale uzavřena, v posledních letech byla pouze dvakrát otevřena v souvislosti s opravami Dómu.


Celkový pohled do krypty.

1. František Ditrichštejn

Narodil se 22.8.1570 v Madridu (jeho otec byl vyslancem císaře Maxmiliána II), studoval v Praze a Římě, v r. 1597 byl v Praze vysvěcen na kněze. Byl kanovníkem olomouckým, pasovským, salzburským a vratislavským. Když došlo ke sporu Rudolfa II. o olomoucké kapituly o nominaci nového biskupa po smrti Stanislava pavlovského, papež Klement VIII. jmenoval Františka Ditrichštejna kardinálem (3.3.1599) a doporučil kapitule jeho volbu. Ten se zavázal k rezidenční povinnosti a studiu češtiny a téhož roku byl vysvěcen na biskupa. Po dobu svého episkopátu usiloval o obnovu katolické církve na Moravě a založil řadu klášterů a novou kolegiátní kapitulu v Mikulově.
Roku 1602 byl jmenován zástupcem zemského hejtmana. V letech 1608-1611 byl prostředníkem ve sporu císaře Rudolfa II a jeho bratra Matyáše, kterého r. 1611 korunoval českým králem. V roce 1617 pak korunoval českým králem Ferdinanda II. Během stavovského povstání byl r. 1619 vyhnán z Olomouce (vláda moravských zemských direktorů zrušila biskupství) v R. 1621 byl jmenován gubernátorem Moravy a zasadil se o zrušení rozsudků smrti nad moravskými pány (1622). V roce 1624 byl jmenován říšským knížetem a r. 1628 vyhlašobal Obnovené zřízení zemské pro Moravu. Při prosazování protireformační politiky byl umírněný na svou dobu velmi tolerantní.
Zemřel 12.11.1636 v Brně a byl pohřben v kryptě pod presbytářem olomoucké katedrály.



Rakev:
Cínová rakev o rozměrech cca d265 x š110 x v90 cm. Rakev je vyrobená ze silného cínového plechu. Jednotlivé pláty jsou po obvodu zdobeny plastickým dekorem stylizovaných listů. Na horní ploše víka je umístěn dvojitý kříž a biskupský klobouk, na levé podélné straně zlomená biskupská berla, na pravé straně se dekor nedochoval. Na zadním čele víka je vyryt nápis. Dolní část rakve stojí na čtyřech stylizovaných zvířecích nohách, na něž navazují nárožní voluty a okřídlené hlavičky andílků. Čela a boční stran dolní části rakve jsou zdobeny hlavami lvů s kruhem v tlamě. Dno rakve chybí (tělo biskupa je nezvěstné). Na několik místech (zejména v dolní části) je rakev poškozena hloubkovou korozí.



 
Rakev Františka Ditrichštejna.


Koroze spodních částí je značná a zcela chybí dno rakve.




2. Vilém Jan Vojtěch Kolovrat-Libštejnský

Narodil se 24.9.1624 v Insbrucku, studoval v Římě. Po návratu byl jmenován kanovníkem olomouckým a pražským, později i Tridentským, od r. 1663 prelátem arcijáhnem olomoucké kapituly. V roce 1668 byl jmenován arcibiskupem pražským a velmistrem řádu křížovníků s červenou hvězdou, ale dříve než bylo jeho jmenování potvrzeno papežem, zemřel (31.5.1668 v Brně).

Rakev

Cínová rakev o rozměrech cca d235 x š90 x v100 cm. Rakev je vyrobená ze silného cínového plechu. Jednotlivé pláty jsou po obvodu zdobeny plastickým dekorem stylizovaných listů. Nároží víka rakve jsou zdobena okřídlenými andílčími hlavičkami. Na horní ploše víka je umístěn erb a nápisová deska. Čelní strany víky jsou zdobeny hlavou lva s kruhem v tlamě, boční strany biskupskými insigniemi, dvojicemi kartuší a dvojicemi lebek se zkříženými hnáty. Dolní část rakve spočívá na kulovitých nohách zdobených ptačími pařáty. Nároží spodní části jsou rovněž zdobena okřídlenými hlavičkami andílků. Na čelní plochách jsou umístěny nápisové kartuše, na bočních stranách dvojice květinových věnců a trojíce lvích hlav s kruhy v tlamě. Rakev je v dolní části napadena hloubkovou korozí, dno je deformováno a na většině obvodu se odděluje od bočních dílů a hrozí jeho odtržení a vysypání obsahu rakve


 
Rakev Viléma Jana Vojtěcha Kolovrata-Libštejnského.


Vnitřní dřevěná rakev drží tvar, ale cínové dno je skoro po celém obvodě odkorodováno.


3. Karel II. Lichtenštejn – Calstelcorn

Narodil se 17.3.1623 v Kladsku studoval v Insbrucku a Ingolstadtu, na kněze byl vysvěcen r 1654. byl jmenován kanovníkem olomouckým, salzburským a pasovským. Po svém jmenování biskupem olomouckým v r. 1664 se zaměřil na obnovu církevní správy a statků devastovaných třiceliteou válkou. V kroměříži založil biskupský stavební úřad, přestavěl olomouckou rezidenci, kroměřížský zámek , opravil olomouckou katedrálu, zámky Vyškov, Chropyni a hrad Mírov. Reformoval církevní správu, budoval nové kostely, koleje, podporoval potní domy a semináře, obnovoval knihovny. Patři mezi osobní poradce císaře Leopolda. Zemřel 23.9. 1695 v Kroměříži

Rakev

    Cínová rakev (původně pravděpodobně s vnitřní dřevěnou nosnou konstrukcí) o rozměrech cca d265 x š110 x v90 cm. Horní část víka je zdobena biskupskou mitrou, berlou a zkříženými hnáty, na čelních plochách víka jsou umístěny lví hlavy s kruhem v tlamě a po stranách mitra a hraběcí korunka. Boční strany víka jsou zdobeny girlandami květů s mašlemi. Dolní část rakve stojí na kulových nohách. Na nárožích jsou umístěny téměř plně plastické orlice s šesticípou hvězdou na hrudi, které křídly podepírají kartuše s biskupovým erbem na čelních stranách. Boční strany jsou rovněž ve středu opatřeny kartuší s erbem , na níž navazují girlandy z listí a ovoce. Horní okraj bočních dílů je zdoben stylizovaným listovým ornamentem. Rakev je v havarijním stavu. Vnitřní dřevěná konstrukce je zcela ztrouchnivělá. Všechny spoje cínových plátů jsou uvolněné, více než polovina zcela roztržených, takže se celá rakev zbortila. Boční a čelní díly dolní části zcela odpadly, leží deformované na zemi, a jejich plastická výzdoba je silně poškozena. Víko rakve má uvolněné nárožní spoje a zdeformované spočívá přímo na ostatcích ležících na dně rakve. Na mnoha místech jsou cínové díly poškozeny hloubkovou korozí.


    S ohledem na rozsah korozního napadení se u tohoto sarkofágu bude spíše jednat
o rekonstrukci cínového těla s využitím restaurovaných ozdob.



Rakev Karla II. Lichtenštejna – Calstelcorna se rozpadla.


Čelo rakve.


Část výzdoby s erbem biskupa.


Odpadlé bočnice rakve.

Restaurátorský záměr:

• Podrobná dokumentace stavu
• Demontáž ozdob
• Odstranění korozních produktů v zásadité lázni
• Mechanické odstranění zbytků koroze uvolněných v lázni
• Pasivace povrchu
• Zmapování celkového poškození a rozšířený restaurátorský záměr po demontáži a odstranění korozního poškození
• Dolití chybějících a poškozených částí ze stejné cínové slitiny
• Oprava poškozených míst dolitím, plombováním, nebo zaletováním
• Rekonstrukce Fe výztuh celého sarkofágu
• Rekonstrukce všech Sn „zámků“ a dokončení rekonstrukce funkčnosti výztuh
• Rekonstrukce výzdoby po provedených opravách (míra rekonstrukce bude určena při konzultacích v průběhu restaurování)
• Montáž demontovaných ozdob a celková montáž sarkofágu
• Povrchová úprava (míra paginace bude upřesněna při konzultacích)
• Fixace povrchu voskem

 


    Tento předběžný restaurátorský záměr je na všechny tři cínové sarkofágy stejný a bude se lišit pouze rozsahem daným mírou korozního poškození a chybějících částí.

    Do restaurovaných sarkofágů budou vyrobeny nové olověné schránky na uložení dochovaných ostatků biskupů.
 
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16