Home Ukončené realizace Cínová křtitelnice Seč

Cínová křtitelnice Seč

 

Cínová křtitelnice Seč u Chrudimi

 

 Renesanční cínová křtitelnice

Datace:  1669
Umístění: kostel sv. Vavřince Seč
č. ÚSMKP 59731/36-3273
Materiál: cín
Rozměry: výška těla 87 cm, výška víka 70 cm, průměr šestihranného těla 70 cm
Značení: nenalezeno

Popis:
Vlastní tělo křtitelnice je tvořeno šestibokým komolým hranolem, který stojí na třech esovitě prohnutých nohách, zakončených pařátem. Z cínu odlité nohy nemají vnitřní ocelovou výztuhu a jsou dole propojeny (svázány) trojúhelníkem ze železné pásoviny. Na šestihranném víku je na hruškovitém dříku jetelový kříž s oboustranným korpusem Ježíše Krista. Tělo i víko křtitelnice je sestaveno a spájeno z litého cínového plechu s následnou aplikací litých ozdob. Stejnou technologií byla zhotovena například i křtitelnice z Polné (1617) a křtitelnice z Chotěboře (?). Na křtitelnici jsou aplikovány lité ozdoby v podobě andílčích hlav, maskaronů, lvích hlav a okraje jednotlivých polí na těle i víku křtitelnice jsou rámovány ozdobnou páskou s rostlinným motivem. Na dvou protilehlých stranách těla jsou lví hlavy s kruhy pro přenášení křtitelnice. Na dvou polích těla, vedle sebe je dedikační nápis s datací a erby rodu Schönfeldů. 
       

Erby rodu Schönfeldů.


Tento památník jsme nechali vyrobit do tohoto domu Božího
Nejurozenější pán Rudolf Wentzel hrabě ze Schönfeldu a jeho paní, milovaná manželka Viktorie Magdalina, hraběnka ze Schönfeldu, rozená hraběnka z Waldtsilin
Pán a paní z Saulin Lombringin Schöwaldt Kain Prodilitz, Seče a Netluk
Datum S. Lanuarius (asi sv. Launomár 19. 1.)
Léta Páně 1669

Tělo – Stav vnějšího povrchu cínu je poměrně zachovalý. Povrch pokrývá souvislá vrstva oxidu cínatého přecházejícího místně do oxidu cíničitého. Mírná nesouvislost patiny je dána mechanickým čištěním a usazeninami zbytků čistících produktů, přecházejících časem do krust. Drobné praskliny a korozní ložiska mají původ v únavě materiálu poměrně slabé stěny cínového plechu z něhož, je křtitelnice sestavena. Pod aplikacemi, je okrajová koroze což se může projevit až po jejich demontáži.
    Naopak vnitřní stěny těla křtitelnice ve spodní části jsou napadeny masivní korozí a nánosy vápenatých a solných krust, pod nimiž je kov napaden kyselinou metaciničitou a tvoří ostrůvky tvrdých strupů, hluboce zakotvených do kovu. Povrch nese stopy mnohaletého působen atmosférických korozních procesů i pozdějších oprav. Materiál, ze kterého je křtitelnice zhotovena, je z  cínové slitiny, která sice ještě nebyla analyzována, ale která bude jistě obsahovat menší množství olova, které přispívá k tažnosti a mědi, která zvyšuje tvrdost, ale zároveň vaznost. Řídké krystalické mřížky cíny způsobují, že daná slitina je málo odolná jak proti korozním procesům, tak i vnitřnímu pnutí. Povrch pokrývají vrstvičky oxidu cínatého a cíničitého, který se na četných místech za přispění vlhkosti mění na hydratovaný oxid cíničitý. Na místech uchycení spadu prachových nečistot, se v prostředí vlhkosti vytvořily oblasti pokryté vápenatými a solnými krustami. Pod nimi je kov napaden kyselinou matecíničitou a tvoří ostrůvky tvrdých, černých strupů, které jsou hluboce zakotveny v kovu. Četná místa napadená masivní korozí jsou již zcela proděravělá, materiál ztrácí kovový charakter a rozpadá se. Krystalická vazba materiálu ve spodní části těla křtitelnice je silně narušena a i když se to v některých oblastech opticky nezdá, je materiál ve svém průřezu proděravěn kapiláry labyrintózního charakteru, které jsou vyplněny korozním sedimentem. Plošné loupání a opadávání povrchových vrstev cínu je dáno působením oxidu cíničitého a atmosférické vlhkosti, která se střídavě vytrácí, materiál opět vysychá a odleptaná vrstvička kysličníků kovu se odlupuje. Na čtyřech ze šesti polí těla, je poškozená, nebo chybí části ozdobné pásky s rostlinným motivem. Vnitřní nádoba na vodu chybí.


Spodní část těla křtitelnice s nejrozsáhlejším korozním napadením.


Koroze na  vnitřní straně.


Korozní úbytky jsou místy až 100%, prosvítající místa jsou otvory.


Detail spodní části, korozně nejpoškozenější strany.


Zlomený krček křížku a staré opravy.

 
Chybějící ozdobné prvky na víku.


Prvkovou analýzu - metodou rentgenové fluorescence provedla Ing. Witoszková ze Středočeského muzea v Rozokách.


Ukázka dokumentace odběru vzorků pro prvkovou analýzu.

Výsledky prvkové analýzy:
1Tabulka procentuálního zastoupení detekovaných prvků
Číslo vzorku     Místo odběru vzorku     Cu        Sn         Pb
1                                  tělo                    1,45     79,47     19,08
2                               aplikace                0,76     47,63     51,62
3                                  pájka                  0,72     40,04     59,24
4                                   víko                   0,87     46,94     52,4
5                               pájka víka              1,37     45,86     51,77
6                                 hlavička                0,79     37,4     61,81
7                                   křížek                   1,8     80,18     18,01

Jsou to překvapující výsledky. S podobným složením cínu jsem se ještě nesetkal.

S velmi zajímavou teorií přišla PhDr. Dagmar Stará, která za možného tvůrce (výrobce) křtitelnice označila potulné italské cínaře, s tímto oddůvodněním:
  1. na křtitelnici nebyly nalezeny žádné cínařské značky, ani městské, ani mistrovské. V 17. století u nás již bylo značení cínařského zboží povinné.
  2.  Nečistota použitého cínu neodpovídá předepsaným normám.
  3. tělo i víko křtitelnice jsou složené z cínového plechu a tudíž nebyla k výrobě litého (zvonovitého) těla zapotřebí specializovaná dílna. Formičky na ozdobné lišty a hlavičky si potulní cínaři nosili s sebou a mohli si tedy pronajmout nějaký prostor a křtitelnici tam vyrobit.
  4. Potulnými italskými cínaři se zabýval PhDr. Wacha, rakouský kunsthistorik.
  Uložit